Nevidím na tom nic špatného, konečně nemusím posílat domů lidi s tím že nechci aby nakazili půlku firmy s protáhlým obličejem, že přijdou o peníze. Tohle přecházení nemocí jsem nesnášel, protože to vždy přišel jeden zaměstnanec a do týdne to měla celá kancelář. Považoval jsem to vždy za sobecké jednání vůči druhým i vůči firmě.

Taky jedno téma, jehož velká část je umělý problém.

Za první - pokud se někdo zdravotně na práci necítí, tak pracovat nemá. Ty dva-tři "sick days" ročně, co firmy dávají jako zaměstnanecký benefit, bych klidně zavedl i plošně - je to jednodušší než řešit jakoukoli krátkodobou nevolnost neschopenkou, a to pro všechny strany včetně zaměstnavatele.

Za druhé - pokud někdo do práce chodí nemocný (protože peníze, papírování, nebo cokoli), tak se sice může cítit jako hrdina a ostatní se mohou stydět, že si vzali marodku kvůli "pouhým" 37,5°C a kašli, ovšem kdyby si ji v tom stavu brali všichni, tak by i první vlna COVIDu možná byla pouhým zlomkem toho, co byla. V zemích jako USA, kde placená marodka je luxus pro ty s drahým pojištěním, je to taky dobře vidět. Ti (zdaleka nejen černí) lidé z chudších pracujících vrstev jsou nejpostiženější určitě i proto, že dělají dvě práce a pojištění neschopnosti nemají ani v jedné. A když zrovna není COVID, i v běžných chřipkových sezónách jeden takový nezlomný pracant dokáže v dobré vůli pracovně zneschopnit půlku týmu. Nebo si na oslabený organizmus nabere další a vážnější nemoc a pak zatěžuje systém omnoho víc, než kdyby se vyležel z té původní "rýmičky."

A za třetí - když někdo nejeví příznaky a pouze tvrdí, že je mu zle...to je lékař samozřejmě v ošemetné situaci, protože i kdyby sto takových byli simulanti, vždy je riziko, že sto první bude mít nemoc, kterou nelze snadno odhalit a lékař nemůže riskovat, že takového pošle do háje (tedy do práce), jemu se tam něco stane a skončí to u soudu. Obecně by ale lékař neměl rozdávat neschopenky proto, že si to pacient přeje - on má vydávat odborné posudky. Před nátlakem by měl být lépe chráněn. A měl by mít možnost u těch pochybných rovnou vydat doporučení, aby byla provedena kontrola.

já jsem v životě ještě nebyl na nemocenské...

Gratuluji a zároveň dodávám, že jste jedinou osobou na světě, pro kterou je to relevantní informace. Tedy pokud nešíříte nákazu v práci, kdykoli se rozhodnete "rozchodit" nějakou "rýmičku", pak by to bylo relevantní i pro kolegy.

Nyní přijde místo 3 dnů automaticky možnost nakažení virem a tím minimálně karanténa.

Možná by bylo motivační dělat vratky ze zdravotního pojištění pro ty, co nechodí k lékařům s banalitami typu rýmečka. A také zvýšit preventivní programy na pohyb. , které nemálo problémů - třeba zrovna ty bolesti zad. Co se pravidelněji hýbu, tak problémy nemám.

Málokdo ví, že příspěvky ze zdravotního pojištění na pohybové aktivity dávno existují, člověk si o ně jen musí na pojišťovně zažádat. Osobně jsem byl na VZP jen jednou v životě - když se mi narodilo dítě a potřeboval jsem ho přihlásit - a to jsem se už při zběžném pohledu na nástěnky a letáčky nestačil divit, kolik věcí si lidé (až do toho dne i já) zbytečně platí sami, nebo ti chudší neřeší vůbec, když stačí informovat se. Pojišťovnám ta nevědomost veřejnosti asi vyhovuje, takže to nepropagují a je třeba se aktivně zajímat.

Vzhůru do Řecka.

Poslyšte Jasánek vám se mě se zdá nechce makat. Běžte k pumpě, vypláchněte si hubu vodou a do práce

Blbé je, že sick days většina firem prostě stále neposkytuje a dovolené má člověk omezené množství. Když se odečte letní a vánoční celozávodní dovolená tak těch dní, které by si člověk mohl na marodění vybírat už moc nezbývá.

Ještě že důchodci nepotřebují neschopenky, jinak to bylo svedeno na důchodce, že je o 1/4 marodů více.

Ale zdržují ty pracující, protože v čekárnách tvoří podstatnou část fronty. Zavedl bych pravidlo v pořadí pacientů. 1. akutní případy, 2. pracující, 3. důchodci/nezaměstaní.

Nemocnost je prakticky stále stejná, jen lidé přestali nemoci přecházet a využívat na své léčení dovolenou nebo tzv. sick days, což je dobře, dovolená je na odpočinek a ne na léčení a o škodlivosti přecházení snad nemá cenu ani hovořit.

No, to máte, sice, recht, ale podívejte se, jak lidé chodí nemoci vstříc. Příkladeček: jaro, venku 10 stupňů, rodinka venku. Matka rolák, bundu, zimní boty, pletenou čepku na hlavě. Děcka jakbysmet. Zpotí se, je jim horko, čepky dolů, bundy rozepnout. A je to tady. Kašel, rýmečka. Vidím to neustále. Na podzim nemlich tak. Jak klesne teploměr pod deset, stejný obrázek. Stejně tak děti v kočárcích. Prostě Češi jsou zčajovatělí, stačí málo, a jsou marod. Neříkám, že každý musí v lednu do Vltavy. Ale lehké otužování není vůbec od věci. Osobně bych zavedl jasný systém. Jsi marod, nemáš mezi lidmi v práce nebo ve škole co dělat. Marodka. Ale současně bych zavedl limit. Z důvodu nachlazení máš za rok 10 pracovních dnů nárok na marodku. Zbytek neplacené volno. A tomu, kdo často nemocuje, bych povinně zvýšil odvody na zdravotní a sociální pojištění. Lidé se ke svému zdraví staví macešsky, protože vědí, že dostanou vše zaplaceno. Totéž kuřáci a podobně. Jednou za rok povinně krevní obraz, ze kterého jasně vyplyne, co je kdo zač. Já jsem nebyl na marodce 35 let, ale platím odvody, až zrak přechází. Karenční doba byla naprosto v pořádku, platila pro všechny, žádná diskriminace nikoho to nebyla.