Pokud chce mit clovek naprostou jistotu, ze ho vinar nenapali, tak je lepsi Moravou jen projet, a pokracovat do Rakouska, Weinviertel, me milovane Wachau, Thermen, Burgenland. Vite jaky je rozdil mezi moravskym a rakouskym vinarem? Moravak udela ze spatnych hroznu (pokazde se nejake procento nepovede) mizerne vino, Rakusan skvely traubensaft (nezkvaseny hroznovy most, redeny vodou nejcastejsi nealko ve vsech rakoskych vinarskych oblastech).

Každý vinař rychle už během degustace pozná koho může napálit a prodat mu něco, co by sám nepil ani omylem a nezáleží jestli je to Pražák nebo Ostravak.

"dá sa, nedá sa, dá sa pražákom"

Já o vínu vím jen to, že je bílé, anebo červené a jestli mi chutná. Ale jedno vím jistě - kamarád mi z vlastního sklípku vozil Rulandské šedé - naprosto vynikající víno. Pak jsme ztratili kontakt a když jsem chtěl znovu Rulandu pořídit, již nikdy se mi nepodařilo koupit tak výborné víno jako bylo od něj. Zkoušel jsem různá vinařství v cenovém rozpětí 100 - 500 Kč za flašku... A nic, hnus příšernej.

Kupovat jen podle odrůdy je nesmysl. Musíte zkoušet i jiná vína a hledat, protože ten kdo hledá tak většinou najde. Já mám Pinot Gris nejraději z vinařství pana Hrabala z Velkých Bílovic.

no já zažil teda na pálavě burčáček z jablek ještě před 10 lety :) pan vinař se dušoval, jenže mam alergii na jablka, takže jsem ho celkem rychle odhalil a popojel 20 km do rakouska a od tý doby jsou pro nás ochutnávky vína a výlety do vinařských oblastí opravdovým zážitkem...

stejně je bláznivý svět, okolo vinařských technologií je neskutečný byznys a přitom se jedná jen o urychlovače, všechny postupy a prostředky, jak vyrobit kvalitní víno, tady už by před sto lety. Jen je teď móda pít sladké šťávičky plné síry...

Doba se změnila. Vinařům jsou dostupná síra, éčka a konzervanty z celého světa, a jsou opatrnější na ty kecy okolo.

„Nikde ve světě se nekonzumují polosladká vína. Buď je suché, nebo úplně sladké.“

Ach jo. Před pár lety jsem si objednal bednu polosladkých tramínů z Francie, co lahev, to jiné vinařství. Co moselské ryzlinky? Polosladká vína podle českého pojetí, tedy se zbytkovým cukrem 12-45 g/l se vyrábějí prakticky všude, jen se jim v některých zemích neříká polosladká, protože nemají dělení suché / polosuché / polosladké / sladké, ale řadí se buďto k polosuchým nebo polosladkým, protože mají hranice nastavené jako suché / polosuché / sladké. V zahraničí se tedy konzumuje totéž, jen se používá jiný systém značení. Nejde tedy o žádnou českou specialitu.

oprava: k polosuchým nebo polosladkým -> k polosuchým nebo sladkým

z bílých mám nejraději sauvignon blanc z NZ, alsasko a rýňáky, z červených bordeaux, brunello di montalcino a vybrané cabernety. To je výsledek politiky "dá sa, nedá sa, dá sa pražákům". Moravské víno skoro nekupuji, protože je na mne moc drahé.

Nejhorší víno se Pražanům už dávno nepodává, páč v Praze už žijí moraváci.