- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To testovali už Dederóni někdy v 70. letech - ve vybrané fabrice (fabrikách?) si po obědě na 45 min. hodili šlofíka všichni od ředitele po poslední uklízečku (jen vrátný musel být vzhůru) A přestože se hrubá pracovní doba neprodloužila ani o minutu, produktivita práce vzrostla (o pohodě zaměstnanců nemluvě).
Co jsem četl reportáž o Janponsku, tak problém je jejich kultura, která jim nedovolí odejít z kanclu drive než šéf nebo kolega. Takže v podstatě za 8 hodin mají hotovo, ale pak ješte nekolik hodin sedí v kanclu a předstírají práci, aby neztratili tváři tím, že se zvedli jako první. A pak jsou rádi, že stihnou poslední vlak nebo metro.
Neuvěřitelné! Dokonce i Japonci, kteří jsou v práci od rána do večera a ti šťastní mají po dvou letech nárok na sedm dní dovolené zjišťují, že člověk je živý tvor a potřebuje odpočinek!
nedávno tu byl článek, jak fotograf pořizoval fotky spících zaměstnanců v Tokiu...na nádražích, v metru, dokonce na ulici. černý oblek, bílá košile a aktovka pod hlavou. nevyplatí se jim jet dvě hodiny domů a ráno zase 2 hodiny do práce.
Japonci jsou jako roboti. Jenže i robot se po čase porouchá a pokud ho budeme trvale přetěžovat, může to ,,odskákat" natvrdo.
Nextbeat zřídil ve svém sídle v Tokiu dvě ložnice. Jednu pro ženy a druhou pro muže.
Jasná diskriminace třetího pohlaví a navíc ještě segregace pracovníků podle pohlaví .
To bych nepřežila ani týden, když nespím aspoň 9 hodin, tak jsem nepoužitelná...
Japonce brzdí jejich hierarchie. Člověk dostane přidělenu práci a prostě se s ní musí vypořádat. Proto často dělá práci, na kterou nemá zaškolení, bude nad ní sedět do noci a udělá to, co zaškolený za čtvrtinu času. Stejně tak když se šéfové dohodnou nebo se odsouhlasí projekt, už přes to nejede vlak, žádná změna není přípustná a vymýšlí se, jak chybu nebo nedostatek obejít i když to bude stát 10x víc času, než změna specifikace.
Když šéf potřebuje data, nepodívá se do systému, podřízený dostane úkol a celý den smolí excelovskou tabulku, která je barevná jak reklama "ochutnej duhu", aby šéf dostal to, na co se může během 10 minut podívat sám.
"Firmy rozdávají za spánek body, pracovníci za ně koupí jídlo." To zní jako z nějakého sci-fi filmu o ne zrovna růžové budoucnosti.