Proboha. Doufam, ze elektronicky volit nebudeme nikdy. Videl jsem backdoory, ktery ani po poeclive cteni zdrojaku nelze najit. Nebudu spekulovat, ktere mocnosti by se nejvic hodilo hacknout volby. Papiry se v pripade pochybnosti daji vzdycky prepocitat.

Cicham cicham velkou zakazku na dodavku IT/HW/SW do skol...

Nemyslím si, že je potřeba nějak moc odborníků v IT. Celý systém směřuje k tomu, že vše bude řízeno nadnárodními firmami, uživatelé si budou opravdu jen hrát. Ten vývoj je znát už nyní, kdy firmy jako MS nebo Google uživatelům jasně dávají najevo, co se jim má líbit a jak mají dělat to a to. Skupinku "vyvolených", kteří budou na straně vývoje takových SW, bez problémů současné školství zvládne.

Podstav itaku se v evrope pred deseti lety pocital na statisice, dnes uz miliony. Software neni jenom email a internet.

Ta myšlenka je správná. Digitální média mohou posunout proces učení mnohem dál. Jenže v praxi je to spíše jinak. Dětem se pustí nějaký film, ať už k tématu, nebo ne, hlavně že jsou zticha. Jen někteří pustí prezentaci k probíranému učivu, často ve formě poznámek, které pak nemusí psát na tabuli. Z učení se tak stává konzumace obrazové výuky.

Základním školám chybí technika. To je sice smutné, ale středním školám chybějí učitelé, kteří by tu techniku zvládali. Co na tom, že jim děti radí, jak to zapnout či nastavit, oni prostě prohlásí, že "je to nějaké rozbité" a slíbí, že v nejbližší době zavolají ajťáka, aby to opravil. A to nemluvím o členech pedagogickém sboru předdůchodového věku či přesluhujícího, to se bohužel týká i učitelů (přesněji učitelek, na učitele narazit je zázrak) podstatně mladších než jsem já. Co na to expert?

Proto jsem nechtěl ve své třídě počítač ani interaktivní tabuli. Stačí mi křída a obyčejná tabule. My taky neměli na ZŠ počítače a vychodili jsme ji. Jak jsem psal níž - neměli jsme počítače, ale měli jsme pěstitelské práce, (o prázdninách povinně na brigády), technickou výchovu... bylo to fajn a fungovalo to. Na střední škole jsme měli počítače čistě jako nepovinný kroužek.

Spoustu hardwaru lze získat darem z větších firem, které obměňují své sítě každých pár roků. Provozní systém Linux, třeba distribuce Ubuntu běží na každém PC zhruba po 2008, čili i na desetiletém stroji. Ta jmenovaná distribuce obsahuje vše, co jednou může přijít v kanceláři, především Libre Office.

Pro pokročilé pak lze na takovém stroji vyučovat Unix V. a programování třeba v C++, Javě, používání compileru a správu sítě.

Jinak je na místě i školení na hardwaru, hledání závad, formátování harddisků, konfiguraci interruptů, grafiky a pod.

Smartfouny jsou bohužel jenom velmi povrchní používání digitální techniky, většinu nelze ani otevřít a vyměnit třeba akumulátor.

"...Spoustu hardwaru lze získat darem..."

To je vaše teorie. Většina toho, co někdo školám nabídne jako dar jsou takové krámy, že to je spíš za trest a přináší to víc starostí času a nakonec i nesmyslných investic na opravy.

To co píšete dál je to, co se dá dělat se starým vybavením. Jenže škola se musí řídit především osnovami a učebním plánem. V něm je například multimediální výuka s použitím školských aplikací běžících jen na Windows, takže na Ubuntu zapomeňte.

A co by se dezi na ZAKLADNI skole mely na pocitacich vlastne ucit?

Ja mel zato, ze tam by se mely ucit cist, psat, pocitat, historii, fyziku a prirodopis.

Na to zas tak moc pocitac nepotrebuji.

Stredni skoly, to je neco jineho, ale ZS?

Nevim nevim...

dle mého názoru by se děti na základní škole měly naučit ovládat kancelářský balík Office a to na pokročilé úrovni. Umět v tom vytvořit referát, životopis, různé tabulky, grafy, umět v nich číst atp. Proč? Protože když někdo z nich selže na SŠ a půjde makat do fabriky s dokončenou ZŠ, tak se toto minimum znalostí očekává i od lepších operátorů. Měly by se i učit vyhledávat a ověřovat informace a to třeba i pocházející ze zahraničních zdrojů. Měly by se naučit něco o bezpečné práci na PC. Slabě by se měly dotknout programování a to jak algoritmického (pascal, java ...), tak třeba vytváření webů, případně programování HW (arduino, nebo klidně i LEGO roboty). Tak aby to v dětech vzbudilo zvídavost a ty se pak třeba rozhodly jít na průmyslovku.

A na SŠ by se tohle mělo rozvíjet, případně u IT oborů řešit specializace. Opravdu není nutné vychovávat z každého IT programátora. I třeba admini jsou zapotřebí. Stejně tak jsou na trhu práce zapotřebí ERP specialisté, tj. měli by absolvovat ekonomické základy a z toho IT se zaměřit na SQL ...

Expert říká, že nestačí hrát hry. Na hry je potřeba nejvýkonnější IT. Škole pro výuku na vysoké úrovni bohatě stačí Dell za 3000 z výprodeje a slušný 21" monitor za řekněmě další 3000,-. Hlavním problémem je neschopnost zaplatit skutečné odborníky, kteří by se udržovali na stále vysoké úrovni. It je obor, ve kterém 100x platí, že než ministersvo vyprodukuje osnovy, tak jsou vhodné tak akorát na podpal v kamnech. Když nás v roce 1994 na ČVUT nutili skládat zkoušku z FORTRANU 77, byla to klasická ukázka neschopnosti našeho školství udržovat krok s moderními technologiemi.

Naše ministerstva místo toho donekonečna reformují výuku matematiky, kterou jsme v roce 1990 měly na jedné z nejlepších úrovní na světě a náš maturant běžně neměl problém studovat na univerzitách v zahraničí.

Další co si myslí, že škole stačí bazarový počítač za 3 tisíce. To vám možná stačí doma, ale zkustě se starat o 50 takových pleček. To neděláte nic jiného, než že to opravujete a neustále jste ve stavu, že něco nefunguje.

To co ušetříte na HW musíte vrazit do platů lidí, kteří to neustále opravují.

Celkem se ani nedivím.

Školám se povede jednou za čas dostat od zřizovatele peníze na IT vybavení, za které pořídí průměrný HW a pak dalších 10 let nedostanou ani korunu, takže nejsou schopny ani aktualizovat software a zařízení udržovat v chodu.

Přitom státní správa mění povinně komplet hardware každé 3 roky.

Navíc není nikdo, kdo by navrhl smysluplná IT řešení, aby se peníze efektivně využily.

Další věc je správa takového vybavení, protože s tabulkovým platem do školy žádného IT specialistu nedostanete. Většinou jsou to zufalci, kteří by si jinde ani neškrtli. Podle toho pak taky vypadá úroveň vybavení a návazně na to i výuky.

hloupost. My jsme začínali na Borland Pascalu, který pohodlně běžel na 166Mhz pentiu a bohatě to stačilo a stačí i dnes. A s těmi zoufalci také nesouhlasím. Řada profesionálů na částečný úvazek učí. Berou to, jako příjemný relax a možnost získat neotřelý(praxí nezaujatý) pohled na věc

Pěkně je to vidět občas na diskutérech tady, když jim někdo vytkne, že nepoužívají diakritiku. Běžná odpověď: jsem v zahraničí, mám anglickou apod. klávesnici.

To je velký problém. Na některých školách se pomalu ani nedá těžit ethereum.