prijmeni -ius v cestine

Podotykam, ze nemam na mysli slova ciziho puvodu jako genius, nebo historicka osobni jmena Aurelius, Spartacus...atd, ale prijmeni soucasnych zivych osob.

Jak jsem se uz zminil, mel jsem kdysi spoluzaka prijmenim Makarius. Ackoliv 1-2 ucitele o nem mluvili jako o Makariovi, ostatni zasadne o Makariusovi a to byla spravna forma, protoze jeho matka se jmenovala MAKARIUSOVA, ne Makariova. Podobne jsem se setkal s pany Pretoriusem a Antropiusem, jejichz prijmeni se sklonovala bez vypusteni skupiny -us- a jejich matky a manzelky mely koncovky prijmeni -iusova, ne -iova.

Cestina ma precedens ponechavani hlasek -us- u prijmeni soucasnych osob. Mimochodem, v JAR neni prijmeni koncici na -ius zase takova zvlastnost.

Že si... Co si... Buď já, nebo "novinář" jsme ve škole nedávali velký pozor.. Musím říct, že články na Lupě pravidelně prověřují moji schopnost porozumět psanému textu. Leckdy musím rezignovat. :-(

Je někdy těžké to číst. Ale je to v uvozovkách jako přímá řeč, třeba to "si” řekla v angličtině 

U nas kdyz strelis na zlodeje, třeba kusi, jdes brucet raz-dva.

Taky jo!Co si to občan vůbec dovoluje!Zloději a povaleči, mají zastání.Teď i v Dientsbierovi!

Pistoriusovi a ještě Diusovi, Markusovi Aureliusovi a Spartakusovi.

Taky mě z toho bolí oči. Hlavně, že před týdnem v MF Dnes psali, ať si zapamatujeme génius, bez génia.

Naštěstí teď Pistoriuse nepustí do Ružomberoku.

Asi se měl jmenovat Pistolius 

"Zapomněl" heslo do mobilu. Ten bude křišťálově čistý.

Obžalovaný má zákonné právo lhát a nevypovídat. Stejně tak není povinen předat vyšetřovatelům naprosto jakékoliv důkazy, které by mohly svědčit v jeho neprospěch. Buď rád, že to tak je, doba, kdy byli lidé povinni na sebe všechno vyzradit, už naštěstí skončila.

Na me to pusobi, ze on je sebestredny egoista posedly svoji slavou. Takovi lide maji casto pocit, ze oni muzou vsechno.

Každého pohání něco jiného. Každý máme svou motivaci. Mě zas připadá, že každý má chuť si na něj teď plivnout, z bezpečí vlastního obýváku, schovaný za svým lahváčem.

To by bylo, žít ve světě, kde lidé prostě počkají na to, až rozhodne soud, a pak v tichosti akceptují verdikt, že? Místo toho má polovina lidí chuť lynčovat zadrženého ještě dřív, než je mu vůbec sděleno obvinění, a druhá polovina se často v té chuti přidá, jakmile padne obvinění, aniž by soud cokoliv rozhodl. Chjo.