Dopravní podnik však zdůvodňuje nové, příčné uspořádání sedadel rychlejším odbavením cestujících při nástupu i výstupu ze soupravy. "Do obou typů vozů se vejde přibližně stejný počet cestujících, takže při rozhodování o tom, jaký typ uspořádání zvolit, nehrál počet sedících či stojících žádnou roli," uvedla mluvčí Dopravního podniku Zuzana Knoblochová.
Dodala, že příčné uspořádání sedadel má pro cestující i výhody. "Stojící lidé nezakopávají o nohy těch lidí, kteří sedí, a sedadla umístěná příčně vytvářejí i určitou přirozenou psychologickou přepážku při možných konfliktech," sdělila.
Podle Drážního úřadu, který schvaluje všechny typy kolejových vozidel, jsou ve světě obvyklé oba způsoby uspořádání sedadel. "Ideální je, pokud si cestující může vybrat, jaký druh sedačky mu více vyhovuje. Nejmodernější vozy jsou proto vybaveny oběma typy sedadel. Takové vozy jezdí nyní v novém mnichovském metru a budou i v nových trolejbusech, které začnou na podzim jezdit ve francouzském Lyonu," řekl Miroslav Košatka z pražského Drážního úřadu.
Zdravotní předpisy na tvar sedaček v dopravních prostředcích neexistují, odborníci se však shodují na několika základních podmínkách, které by zajistily zdravé ježdění. Podle přednosty ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Motol Tomáše Trče je nejvhodnější polohou například pro jízdu v metru umístění pasažéra očima ve směru jízdy.
"Pokud sedíte, jako je tomu ve starších ruských vagonech, bokem, brzdění a zrychlování posouvá páteř ve směru doprava či doleva. Ta je pak více namáhaná a náchylná k poškození, než když se jen předklání a zaklání," řekl lékař. "Důsledkem pak mohou být poruchy dynamičnosti a postavení páteře, bloky a s tím souvisící bolesti a problémy," uvedl Trč s tím, že stejně jako v automobilu by i sedačky v dopravních prostředcích měly mít opěrku hlavy, protože jinak hlava při nárazech létá prudce dopředu a dozadu. Pohyb dozadu je přitom nebezpečnější.
