Zvonař Rudolf Manoušek u díla, které původně vytvořil pro pražský magistrát.

Zvonař Rudolf Manoušek u díla, které původně vytvořil pro pražský magistrát. | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Zvonař přišel o iluze, Praha o zvonohru

  • 17
Je to příběh možná trochu o zbrklosti, ukvapeném jednání a ne vždy férovém jednání. A také příběh o lidské hrdosti, která někdy může jejího nositele až zničit. Celý se přitom točí kolem krásně znějících zvonů.

Byl rok 2000, Praha se chtěla "blýsknout" jako evropské kulturní město. Myšlenku zvonaře Petra Rudolfa Manouška vybudovat první pražskou mobilní zvonohru přivítalo i tehdejší vedení magistrátu. A dílo se tak mohlo začít tvořit.

Zvonař chtěl, aby bylo hotové co nejdřív. V zápalu tvorby však zapomněl na velmi podstatnou věc - nedat jen na ústní dohody, ale trvat na tom, aby na zakázku byla v plné výši vypsaná od magistrátu také objednávka.

Poté, co zvonohru dokončil, se totiž k placení nikdo neměl. A proč taky, když vlastně neexistovala žádná smlouva?

Zvonař musel prodat svůj dům

Jelikož však na zvonohru byla vyplacena šestimilionová záloha, začaly nejprve úřední a pak i soudní tahanice. Skončily teprve loni. Rozsudek soudu zazněl ve prospěch magistrátu.

Zvonař Petr R. Manoušek

Rodinnou tradici ve zvonařském oboru zahájil Rudolf Manoušek starší krátce po roce 1900. "Po skromných začátcích v malé dílně bez mechanizace a pomocníků založil už v roce 1908 vlastní zvonárnu v Brně-Husovicích. Byla skutečně první česká od dob renesance. V mezidobí na území Čech a Moravy působily výhradně cizí firmy," vzpomíná Petr Rudolf Manoušek nejmladší.

V roce 1990 začal nejmladší z rodu Manoušků odlévat zvony v Praze na Zbraslavi. Kus jeho duše tak mají v sobě stovky zvonů v Česku, desítky v Praze. Například ve Strahovském klášteře, Loretě, v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě, v Malostranské besedě.

V roce 2002 však jeho výrobnu zvonů na Zbraslavi totálně zničila povodeň. Škody nevyčíslitelné a vlastně ani nikdy nenahrazené.

Zařízení zvonařské dílny totiž nebylo možné pojistit. Pojišťovna to nemohla udělat bez znaleckého posudku znalce v oboru kampanologie (věda zabývající se zvony a zvonařstvím). Ten je totiž v Česku jediný - právě Petr Rudolf Manoušek. Náklady na obnovu by vyšly zhruba na 10 milionů korun - a ty zvonař nemá. Proto nyní už několik let dojíždí pracovat do nizozemské zvonárny. "Po Praze a Hradčanech se mně ale po 14 dnech vždycky začne stýskat, a tak se vracím vždy rád zpátky domů," řekl MF DNES.

Jeho domov je od loňska na venkově nedaleko Prahy.

O tom, že by zůstal natrvalo v zahraničí, prý nikdy ani na chvilku neuvažoval. "Mám tu přeci své kořeny," říká.

Aby Manoušek zaplatil všechny pohledávky, musel dokonce prodat i svůj dům.

"I když se laikovi obnos šest milionů může jevit jako dostačující, padl na materiál. Nakonec jsem tyto peníze stejně musel vrátit. Cena zvonohry je přitom více než dvojnásobná - čtrnáct milionů korun. A to do toho nepočítám například žádná autorská práva. Je to pouze odhadní cena, kterou stanovila pojišťovna," říká zvonař.

Varianty řešení problému, které navrhoval magistrát, nepřijal.

Několikamilionový rozdíl mezi vyplacenou zálohou a skutečnou cenou zvonohry zaplatil Manoušek ze svého. Nechtěl proto dílo dát magistrátu za pouhou šestimilionovou zálohu. Podle rozsudku musel tedy zálohu do tří dnů vrátit městu.

"Tak vysokou částku jsem pochopitelně neměl. S těžkým srdcem jsem tak musel prodat dům na Zbraslavi, abych požadované peníze mohl zaplatit," přiznává Manoušek.

Zaplatil i soudní náklady

A to nebyly jediné náklady, které se zvonohrou souvisely. "V době, kdy jsem šestimilionovou zálohu od magistrátu dostal, jsem přesáhl limit, který v té době byl stanoven pro plátce daně z přidané hodnoty, a spadl jsem do povinnosti plateb DPH," vysvětluje zvonař.

Za to musel zaplatit pokutu finančnímu úřadu několik set tisíc korun. "Dlužná daň z přidané hodnoty pak byla další milion. Teď po letech to vypadá, že část této daně bych mohl dostat zpět, protože jsem loni zálohu magistrátu vrátil. Jednám o tom s finančním úřadem. Pokuty pochopitelně ale zpátky nedostanu," popisuje kauzu Petr R. Manoušek.

Vedle toho zaplatil nakonec také náklady soudního řízení ve výši asi 400 tisíc korun. Dalších 600 tisíc dělaly úroky z prodlení magistrátu za dobu, kdy se s ním soudil o zálohu šest milionů korun.

Úroky z prodlení město vrátilo formou daru

"Původně mně slíbili, že pokud šest milionů zaplatím loni do konce dubna, nebudu muset úroky z prodlení platit. Nakonec jsem je zaplatit musel. Na doporučení právní zástupkyně jsem se proto obrátil na magistrát a požádal o odpuštění těchto úroků. Letos v lednu to rada města schválila a částku mi zaplatí formou finančního daru," shrnuje případ Manoušek.

Zvonohra, která s sebou přinesla do jeho života tolik komplikací, je teď jeho. Objíždí s ní česká města, jednotlivé pražské městské části, ale vidět je častěji spíš v zahraničí.

"Dělám tam reklamu Praze, zvonohra má na sobě českou vlajku a nápis, že její původ je Praha. Dokonce si nás loni pozval na oslavy zlaté svatby i belgický král Albert," podotýká přes všechno hrdě Manoušek.

Magistrát: Snažili jsme se domluvit

"Celá záležitost je velmi nešťastná," poznamenává jeden z pamětníků počátků kauzy Radek Svoboda, který je ředitelem odboru správy majetku města. Přesto prý nemusela mít pro zvonaře tak dramatický konec.

"Částku šest milionů, která byla panu Manouškovi bez jakýchkoli řádných podkladů vyplacena, bylo naší povinností vymáhat. Nabízeli jsme mu možnost splátkového kalendáře, případně také odkup zvonohry, což by mu jeho veškeré náklady, jež do toho vložil, uhradilo. Ale on hrdě trval na svém a žádnou variantu nepřijal," řekl Svoboda.

Nakonec tedy musel rozhodnout soud. "A ten rozhodl v náš prospěch. Mně osobně je to také líto, přesto magistrát plnil jen svou povinnost," podotkl Svoboda.

Zvonohra byla vyrobena na konci roku 2000 podle všeho na přání tehdejšího primátora Jana Kasla. Ředitel odboru rozpočtu a účetnictví Bohumil Váňa, který před devíti lety poukázal zvonařovi šestimilionovou zálohu, v září 2001 rezignoval na funkci.

Finanční kontrola tehdy prokázala, že zaslal zvonaři zálohu bez jakéhokoli podkladu, jen na základě telefonátu právě s primátorem Kaslem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video