Jenže ono není tak jednoznačné. Zpráva ČTK o výzkumu STEM zapomíná na jeden
klíčový fakt. Veřejné mínění je věc velmi vrtošivá, existuje cosi co se nazývá dlouhodobý trend, a rovněž cosi co se dá nazvat záznamem stavu v daném okamžiku.
V našem případě jsou průzkumy STEM konány obvykle na začátku měsíce, mezi
prvním a desátým dnem v měsíci.
A tady je kámen úrazu. Jak jsem uvedl, jsou dlouhodobé trendy, a jsou data k
určitému dni. Jistě se dlouhodobý trend dá alespoň naznačit analýzou dat čtyř měřených období, a nepodezřívám STEM ani ČTK, z toho, že by ta čísla byla zfalšována.
Problém je v tom, že během těch čtyř měsíců se stalo cosi, co v každé demokratické společnosti dokáže ta objektivní čísla ovlivnit. Během léta byla veřejnost bombardována informacemi o snad nejlépe "zaměřeném" skandálu od doby skandálu s financováním ODS před zhruba osmi lety.
Pokud si vzpomeneme na tehdejší výsledky průzkumů, vzpomeneme si, že tehdy
došlo k hlubokému propadu preferencí ODS, tak totiž veřejnost obvykle reaguje
na větší "průšvihy" politických stran. Dlouhodobě se trend stabilizoval během několika měsíců, a preference ODS se vrátily zhruba na předešlou úroveň (ve volbách 1998 získala ODS o pouhych 2.15 procent méně, než ve volbách 1996) přestože se na scéně, a navíc se v prostoru dříve bezkonkurenčně okupovaném ODS objevila nová, tehdy populární politická strana, Unie svobody, která ve volbách získala přízeň více než osmi procent voličů.
Nebrat vliv takových událostí do analýzy výsledků a trendů průzkumů veřejného
mínění není možné. Právě pro jejich vliv je pravdou, že průzkumy jsou sice dobrým indikátorem, ale politik nebo strana by nikdy neměl spoléhat na jejich absolutní hodnotu, a už vůbec ne na to, že čísla získaná extrapolací dlouhodobého trendu budou platit v daný okamžik v budoucnosti, zvláště pokud je tento dlouhodobý trend odvozen z pouze čtyř výsledků během relativně krátkého a politicky velmi volativního období.
Ten současný skandál, údajný pokus o úplatek poslance Kořistky, má jednu zajímavou vlastnost, zatímco jeho veřejně vnímanou "negativní hrdinkou" byla
zpočátku ODS, dnes se jí spíše stává (vzhledem k problematické zákonnosti svého postupu, otázky odposlechu ústavních činitelů a nepříznivě vnímaným výrokům svých vedoucích představitelů) policie a ministerstvo vnitra, za které politickou odpovědnost nese vláda, a v této vládě zejména ČSSD.
Problematickým faktorem posledního průzkumu STEM je to, že k událostem, které přinesly zvrat ve vnímání skandálu (zpráva dohledové prověrky státního zastupitelství, zrušení trestní stíhání obviněných, velmi negativně vnímané výroky policejního presidenta a ministra vnitra, účelové "úniky informací o policejním vyšetřování) došlo těsně po ukončení průzkumu.
Je neodpustitelné, že tyto skutečnosti, které mohou, a velmi pravděpodobně měly (jedním směrem) a budou (opačným směrem), mít značný vliv na skutečný vývoj preferencí relevantních stran (ODS a ČSSD), nejsou v analýze dlouhodobého trendu preferencí vůbec brány do úvahy, a nejsou dokonce zmíněny. Ve zprávě ČTK a v mediích obecně není dokonce ani zmíněno datum průzkumu, které by mohlo příjemce informace varovat.
Proto doporučuji potencionálním voličům všech politických stran brát poslední průzkum veřejného mínění před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev, a informace o průzkumu podávané ČTK a medií se značnou reservou.
