Na vlastní oči se každý může přesvědčit o tom, že zvláštní školy navštěvují hlavně Romové. Nikdo přitom nikdy nezjistil, že by byli hloupější než jejich bílí vrstevníci.
Proč tam tedy jsou? Na to se ve zprávě o stavu lidských práv ptá vládní zmocněnec Jan Jařab. A hned si odpovídá: Může za to nerovný přístup ke vzdělání a faktická segregace Romů.
Právě kvůli této pasáži vláda jednání o zprávě přerušila a vrátila ji Jařabovi k přepracování. Zásadní námitky vyslovila ministryně školství Petra Buzková. Odmítá zejména pojem "segregace".
Kdo za to může? Zvláštní škola dětem neposkytuje takovou úroveň vzdělání jako škola základní a její absolventi pak plní úřady práce. Jde o začarovaný kruh.
Pokud bude i nadále většina romských dětí ve zvláštních školách, nelze očekávat, že by se výrazně snížila nezaměstnanost uvnitř této menšiny. Právě s ní pak souvisejí další potíže.
Jařab přitom tvrdí, že romské děti jsou do zvláštních škol zařazovány automaticky - kvůli svému původu.
Buzková to popírá a zvláštní školy hájí. "Děti jsou tam v menších třídách, učitelé na ně mají víc času, umí lépe tolerovat odlišnosti," tvrdí. Upozorňuje také, že z běžných základních škol romské děti nikdo nevyhání. Do zvláštní školy posílají své dítě rodiče, bez jejichž souhlasu to ani nejde. Pedagogicko-psychologické poradny navíc podle ní takový postup doporučují až po obsáhlém vyšetření dítěte.
"Vyskytly se i případy, kdy romští rodiče spontánně a proti doporučení odborníků vyžadovali, aby jejich děti chodily do zvláštní školy.
Často hraje roli, že do této školy chodí sourozenci," tvrdí Buzková.
Zrušit zvláštní školy a otevřít běžné "základky" všem dětem bez rozdílu se ministerstvo nechystá. Se "školami se speciálními programy" počítá i v novém školském zákoně.
Za vzdělání odpovídá stát Odborníci z terénu přitom doporučují úplně jinou cestu. Radí otevření základních škol všem dětem tedy i těm pomalejším - a úplné zrušení škol zvláštních.
"Na to, že jediným řešením je integrace všech dětí dohromady, přišli ve Velké Británii už před dvaceti lety," tvrdí jeden z pracovníků školní inspekce. Chybu navíc vidí nikoli v nezájmu rodičů romských dětí, ale v tom, že jim stát nedává dost informací.
"Rodiče jsou většinou jen v roli pozorovatelů. Nevědí o tom, že pokud bude jejich dítě chodit na běžnou základní školu, tak má o moc větší šanci si později najít důstojnou práci," podotkl ředitel sdružení Nová škola Vladimír Vik.
Podobné zkušenosti má i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. "Za vzdělání dětí odpovídá stát. Právě ten by se tedy měl snažit přesvědčit rodiče romských dětí, aby je do zvláštních škol nedávali," řekla Šabatová.
