Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zvláštní školy: nutnost, či diskriminace?

  0:01aktualizováno  0:01
Nadpoloviční většinu osazenstva zvláštních škol tvoří romské děti, aniž by pro to byl důvod, tvrdí ochránci lidských práv. Podle vládního zmocněnce Jana Jařaba za vzniklou situaci může nerovný přístup ke vzdělání. Ministryně školství Petra Buzková kritiku odmítá.

Na vlastní oči se každý může přesvědčit o tom, že zvláštní školy navštěvují hlavně Romové. Nikdo přitom nikdy nezjistil, že by byli hloupější než jejich bílí vrstevníci.

Proč tam tedy jsou? Na to se ve zprávě o stavu lidských práv ptá vládní zmocněnec Jan Jařab. A hned si odpovídá: Může za to nerovný přístup ke vzdělání a faktická segregace Romů.

Právě kvůli této pasáži vláda jednání o zprávě přerušila a vrátila ji Jařabovi k přepracování. Zásadní námitky vyslovila ministryně školství Petra Buzková. Odmítá zejména pojem "segregace".

Kdo za to může? Zvláštní škola dětem neposkytuje takovou úroveň vzdělání jako škola základní a její absolventi pak plní úřady práce. Jde o začarovaný kruh.

Pokud bude i nadále většina romských dětí ve zvláštních školách, nelze očekávat, že by se výrazně snížila nezaměstnanost uvnitř této menšiny. Právě s ní pak souvisejí další potíže.

Jařab přitom tvrdí, že romské děti jsou do zvláštních škol zařazovány automaticky - kvůli svému původu.

Buzková to popírá a zvláštní školy hájí. "Děti jsou tam v menších třídách, učitelé na ně mají víc času, umí lépe tolerovat odlišnosti," tvrdí. Upozorňuje také, že z běžných základních škol romské děti nikdo nevyhání. Do zvláštní školy posílají své dítě rodiče, bez jejichž souhlasu to ani nejde. Pedagogicko-psychologické poradny navíc podle ní takový postup doporučují až po obsáhlém vyšetření dítěte.

"Vyskytly se i případy, kdy romští rodiče spontánně a proti doporučení odborníků vyžadovali, aby jejich děti chodily do zvláštní školy.

Často hraje roli, že do této školy chodí sourozenci," tvrdí Buzková.

Zrušit zvláštní školy a otevřít běžné "základky" všem dětem bez rozdílu se ministerstvo nechystá. Se "školami se speciálními programy" počítá i v novém školském zákoně.

Za vzdělání odpovídá stát Odborníci z terénu přitom doporučují úplně jinou cestu. Radí otevření základních škol všem dětem tedy i těm pomalejším - a úplné zrušení škol zvláštních.

"Na to, že jediným řešením je integrace všech dětí dohromady, přišli ve Velké Británii už před dvaceti lety," tvrdí jeden z pracovníků školní inspekce. Chybu navíc vidí nikoli v nezájmu rodičů romských dětí, ale v tom, že jim stát nedává dost informací.

"Rodiče jsou většinou jen v roli pozorovatelů. Nevědí o tom, že pokud bude jejich dítě chodit na běžnou základní školu, tak má o moc větší šanci si později najít důstojnou práci," podotkl ředitel sdružení Nová škola Vladimír Vik.

Podobné zkušenosti má i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. "Za vzdělání dětí odpovídá stát. Právě ten by se tedy měl snažit přesvědčit rodiče romských dětí, aby je do zvláštních škol nedávali," řekla Šabatová.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.