Spor je veden o to, zda se tři bývalí členové stávkového výboru z listopadové revoluce v roce 1989 mají omluvit bývalému šéfovi komunistické strany na brněnské fakultě architektury Janu Snášelovi.
Stávkující studenti tehdy odhlasovali prohlášení, v němž ho označili za arogantního a demagogického kariéristu. A tři studenty, kteří ho podepsali, Snášel zažaloval. "Po roce 1968 byli ve straně jen kariéristé a strana byla arogantní," vypovídal jeden z bývalých studentů, Jiří Knesl.
Jiní svědci si však vzpomněli na konkrétní příklady. Například Klára Steinhauserová vypověděla, že si ji Snášel pozval na pohovor, neboť nosila křížek. "Pochopila jsem to jako pohrůžku vyhození ze školy," řekla.
Snášel to však s úsměvem vysvětlil tak, že chtěl studentku chránit. "Mým cílem bylo uchránit ji před problémy," řekl. Jeho čtvrteční vystoupení bylo očividně po letech soudních tahanic sebevědomější a z jeho hlasu nebylo zřejmé, zda se bývalým studentům nevysmívá.
Podobně působil i jeho advokát Čestmír Kubát. "Máme obavu, že žalovaní budou nedůvodně protahovat řízení," řekl někdejší advokát Aloise Grebeníčka, který se právě díky průtahům dokázal soudní síni vyhýbat neuvěřitelných šest let.
Soud nakonec nechal do spisu založit z encyklopedie Diderot okopírované vysvětlivky hesel: "arogantní", "demagogický" a "kariérista", ale k výsledku se nedobral. Advokát Kubát navrhl další svědky a spor byl odročen.
