"Naše přátelské vztahy se Spojenými státy pokračují i po tomto vzájemném nedorozumění," ujistil Gul.
"Irácký vůdce nemůže rozhodnutí našeho parlamentu využít. Pokud by tak učinil a přerušil spolupráci s inspektory OSN, šance na mír by se výrazně snížila," dodal.
Hlasování tureckého parlamentu bylo dramatické. Výsledek byl změněn poté, co jej zpochybnila opozice.
Devatenáct poslanců se zdrželo hlasování. Opozice tedy tvrdila, že vláda nezískala 267 hlasů potřebných k získání většiny z 534 poslanců přítomných při hlasování. Hlasování skončilo poměrem 264 ku 251 hlasu. Po ostrých protestech opozice byl oficiální výsledek hlasování změněn.
O rezoluci měl turecký parlament jednat už ve čtvrtek. Parlamentní jednání trvalo několik hodin, během nichž v ulicích Ankary protestovalo na 50 000 lidí, jimž 4000 policistů a několik obrněných vozidel bránilo přiblížit se k budově parlamentu.
Spojené státy, které chtěly v zemi rozmístit 62 tisíc vojáků, hledají řešení vzniklé situace. ""Američtí vojenští plánovači se živí tím, že počítají s nepředvídanými okolnostmi," konstatoval nejmenovaný činitel Pentagonu.
Irák zničil první čtyři rakety
Irák zlikvidoval první čtyři rakety Samúd 2. Dohodli se na tom oficiální činitelé Spojených národů a Iráku při sobotním, hodinu a půl dlouhém jednání v Bagdádu. Destrukci raket, které přesahují povolený dolet, nařídili zbrojní inspektoři OSN do dnešního dne. Likvidace proběhla asi 30 kilometrů severně od Bagdádu.
Schůzka mezi generálem Amírem Saadím, jedním z poradců iráckého prezidenta Saddáma Husajna, a zbrojním inspektorem OSN Dimitrim Perricosem se konala v úřadu zbrojních inspektorů Spojených národů v Bagdádu a jejím cílem bylo vyřešit otázku, jak zakázané rakety zničit.
Otázka raket je považována za klíčovou zkoušku, jak je Irák ochoten spolupracovat s OSN. Šéf týmu zbrojních inspektorů OSN Hans Blix nařídil zničit rakety Samúd 2, jejich bojové hlavice, motory, odpalovací zařízení a další součásti poté, co odborníci zjistili, že rakety mají dolet větší než 150 kilometrů. To je limit stanovený rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Irák s ničením raket nesouhlasí, ale řekl, že se podrobí. Debatu kolem jejich ničení považuje za výlučně politickou.
Bush: Nastolit v Iráku demokracii nebude snadné
Nastolení demokracie v Iráku bude obtížné, je to ale jednou z podmínek pro zajištění bezpečnosti Spojených států. Prohlásil to v sobotním rozhlasovém projevu americký prezident George Bush.
"Nebude jednoduché pomoci svobodě, aby se usídlila v zemi, která poznala 30 let diktatury, tajné policie, vnitřního rozdělení a války. Avšak kvůli bezpečnosti naší země a naději milionů lidí, kteří jsou na nás závislí, se Američané nezpronevěří svým úkolům, protože tyto úkoly nejsou jednoduché," řekl Bush.
Amerika je podle něj odhodlána uplatnit požadavky Rady bezpečnosti OSN a stanout čelem k vážnému a sílícímu nebezpečí, které představuje Saddám Husajn a jeho zbraně hromadného ničení.
"Tomuto diktátorovi nelze dovolit, aby zastrašoval civilizovaný svět, aby ho vydíral nebo aby dával strašlivé zbraně teroristickým skupinám, které by je neváhali použít proti nám. Bezpečnost amerického lidu závisí na naší vůli skoncovat s tímto nebezpečím," uvedl dále Bush ve svém projevu.
Liga arabských států hledá mírové řešení
Výzvou Iráku, aby spolupracoval s OSN a zabránil tak možné další válce, začal v sobotu v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch summit Ligy arabských států (LAS). Jednodenní vrcholná schůzka dvaadvacetičlenné organizace se schází, aby se pokusila najít mírové řešení irácké krize, ovšem analytici si příliš velké výsledky neslibují.
Arabské státy podle nich nemají dostatek vlivu ani na Irák, ani na Spojené státy, aby prosadily svůj postoj v případě, že by se jim podařilo překonat vlastní rozpory, které nejsou malé.
Návrh SAE je menšinový
Spojené arabské emiráty během summitu předložily ke schválení návrh vyzvat irácké vedení, aby odstoupilo a odešlo ze země. Tímto způsobem by mohlo zabránit nové válce v Iráku.
Návrh nabízí iráckému vedení nejen imunitu před jakýmkoli budoucím stíháním, ale také všechny dostupné výhody, pokud opustí Irák během dvou týdnů poté, co přistoupí na tuto iniciativu.
Iráčtí vedoucí představitelé by podle ní mohli získat mezinárodní záruku, že nebudou žádným způsobem stíháni. Všichni Iráčané, ať už žijí na území Iráku či mimo něj, by také mohli dostat všeobecnou amnestii, navrhují Spojené arabské emiráty. Na situaci v Iráku by po přechodnou dobu dohlížela LAS ve spolupráci s generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem, dokud by se situace nevrátila k normálu.
Jedná se však spíše o menšinový názor a dá se předpokládat, že summit na závěr svého jednodenního jednání přijme mnohem umírněnější postoj vůči irácké krizi. Už nyní je ale známo, že v závěrečné rezoluci bude odmítnutí jakéhokoli vojenského útoku na Irák bez posvěcení OSN.
Pražané vyšli do ulic
Asi 150 lidí se zúčastnilo sobotní demonstrace proti válce v Iráku v centru Prahy. Organizátoři ji pojali jako "transatlantický politický cirkus" a stylizovali se do masek George Bushe, Tonyho Blaira a Jaroslava Tvrdíka s umělohmotnými dětskými samopaly. Demonstraci zahájily projevy u sochy svatého Václava na Václavském náměstí.
Projev se pokusil narušit osamělý odpůrce demonstrace. Policisté, kteří akci monitorují, jej odvedli do přistaveného vozu. Poté se průvod za zvuků bubínků a skandování protiamerických hesel vydal Václavským náměstím na Staré Město. Průvod skončil u budovy amerického velvyslanectví na Malé Straně.
Jemenci: Ne válce v Iráku
Také v ulicích hlavního města Saná se v sobotu shromáždilo více než 300 tisíc lidí, aby protestovali proti válce v Iráku a vyzvali představitele Ligy arabských států, kteří se sešli na summitu v Egyptě, aby odepřeli jakoukoli pomoc Spojeným státům.
"Amerika a Izrael jsou osa zla," provolávali lidé shromáždění na jedné z největších arabských protiválečných demonstrací. "Ne americkým základnám na arabské půdě" a "Ne krveprolití kvůli ropě", hlásily nejčastěji transparenty.
Blair: Odpůrci války jsou pomýlení
Odpůrci vojenské operace proti Iráku jsou stejně pomýlení, jako byli kdysi stoupenci usmíření Německa, tedy politiky appeasementu, kteří se ve třicátých letech odmítali postavit proti Adolfu Hitlerovi. Prohlásil to britský premiér Tony Blair v rozhovoru pro sobotní deník The Guardian.
"Většina slušných lidí, kteří to mysleli dobře, prohlašovala, že není třeba čelit Hitlerovi a že ti, kdo to dělali, byli váleční štváči. Když se lidé rozhodli nestavět se proti fašismu, dělali populární věc, dělali to z dobrých důvodů a byli to dobří lidé (...) avšak učinili špatné rozhodnutí," uvedl ministerský předseda.
Válka s Irákem by mohla ohrozit Ocary
V Hollywoodu se strachují, zda plánovaná válka s Irákem nenaruší předávání nejprestižnějších filmových ocenění - Oscarů. Slavnostní přehlídka se má uskutečnit 23. března, tou dobou už ale možná USA budou ve válce s Irákem. Rozvinutí pověstného červeného koberce tak možná organizátoři budou muset posunout na jiný termín. Více čtěte ZDE.
