Přímou volbu prezidenta může ještě zkomplikovat, že se strany zatím nedokáží domluvit na tom, zda má mít kampaň finanční limit.

Přímou volbu prezidenta může ještě zkomplikovat, že se strany zatím nedokáží domluvit na tom, zda má mít kampaň finanční limit. | foto: MF DNES

Zůstane Hrad chvíli volný? Strany se přou, zda omezí peníze na kampaň

  • 120
Volbu prezidenta všemi občany nyní nejvíc ohrožuje, že se strany zatím neumí domluvit, kolik smějí kandidáti v kampani utratit peněz. V krajním případě to může dopadnout i tak, že po odchodu Václava Klause z Hradu bude Česko nějakou dobu bez prezidenta. Jeho pravomoci by převzali premiér Petr Nečas a šéfka Sněmovny Miroslava Němcová.

Prezidenta už totiž nemůže volit parlament a aby ho volili všichni lidé, musí poslanci a senátoři ještě schválit volební pravidla. Ty sice vláda ve středu předložila (podrobnosti zde), ale mezi ní a opozicí je zatím příkop - ČSSD totiž trvá na limitu výdajů pro kampaň ve výši 15 milionů korun.

Nic takového ale vláda nenavrhla, protože už na to podle ní není čas. Jenže na pravidlech volby se musí ve stejném znění domluvit Sněmovna a Senát, koaliční většina poslanců tak nemůže horní komoru parlamentu přehlasovat. Pokud koalice či sociální demokraté neustoupí, přichází na řadu "černý scénář", kdy s přímou volbou prezidenta sice ústava počítá, ale lidé volit nemohou. A kompetence hlavy státu by si pak rozdělili předseda vlády a předsedkyně Sněmovny.

"Já si přeji, aby to tak nebylo a tak daleko to nedošlo. A věřím, že to tak ani nebude. Stanovení limitu výdajů na kampaň považujeme za potřebné a za nutné," řekl iDNES.cz předseda Senátu Milan Štěch ze sociální demokracie.

Podle ministra vnitra Jana Kubiceho i vicepremiérky Karolíny Peake z VV politiky velmi tlačí čas, aby se přímá volba prezidenta mohla připravit a vyhlásit, proto se nakonec vláda rozhodla, že žádný finanční limit pro volbu hlavy státu na začátku roku 2013 nebude.

"Musíme to řešit buď v rámci připravovaného volebního zákoníku, nebo v rámci zákona o sdružování v politických stranách," uvedla po jednání vlády Peake. Už se to ale podle ní nestihne pro volbu prezidenta v roce 2013, ale pro další kampaně.

Je o tom přesvědčena, i když její strana dosud hovořila o možném limitu pro kampaň 30 milionů korun, tedy dvakrát vyšším, než chce ČSSD. ODS se podle šéfa poslanců Zbyňka Stanjury limitu nebrání, ale muselo by se jasně domluvit, jak se to bude kontrolovat a jaké budou sankce.

Podle Peake není jasné, co by se stalo, kdyby byl někdo zvolen a dodatečně se přišlo na to, že vítěz utratil víc, než by stanovil zákon - zda by šlo jen o přestupek, či byla volba neplatná. Ministr Kubice to dokonce označil za "bedničku dynamitu", která by mohla zpochybnit zvoleného prezidenta.

Ustupovat zatím nikdo nechce. "Času je dost, ve vládě dřou někteří jako koně, tak proč by nemohli připravit takový návrh, abychom se na něm stihli domluvit," řekl iDNES.cz šéf senátorů ČSSD Petr Vícha.

ČSSD navrhla, aby na kampaň na Hrad nesměly přispívat firmy

Sociální demokraté budou podle předsedy Bohuslava Sobotky v parlamentu prosazovat nejen limit 15 milionů pro kampaň, ale i zákaz financování prezidentské kampaně firmami. Kandidáti by podle návrhu opoziční strany, která ovládá Senát, do 60 dnů po volbě museli prokázat, kolik za kampaň zaplatili a zveřejnit i všechny dary od fyzických osob nad 50 tisíc korun.

Politici z více parlamentních stran, jak z ODS, tak TOP 09, už v minulých dnech naznačili, že hlavní tíha při shánění peněz bude na samotném kandidátovi. Marek Benda z ODS dokonce mluvil o tom, že by kampaň mohla být proplácena, ale s tím narazil i u předsedy vlastní strany, premiéra Petra Nečase.

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, který přímou volbu prezidenta detailně kritizoval v rozhovoru pro iDNES.cz (více zde), napsal vládě dopis, v němž upozornil na to, že v prováděcím zákonu je mnoho výkladových nejasností. Jde podle něj například o registraci kandidátů a soudní přezkum voleb. Rychetský upozornil, že by všechny ústavní instituce měly přípravě zákona věnovat odpovídající pozornost.

Zákon, na kterém se ve středu vláda shodla a podle nějž by měl být prezident volen dvoukolově podobně jako senátoři a v termínu, který vyhlásí šéf Senátu, teď bude posuzovat parlament. Na omezení výdajů pro prezidentskou kampaň, aby ji neovládl někdo, kdo má více peněz než politici, se tak ještě poslanci se senátory mohou domluvit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue