"Daří se jim velmi dobře, čemuž nasvědčuje jejich zdravotní stav a kondice," sdělil iDNES.cz Jan Kocourek z Vojenských lesů a statků, které se o lesy v Ralsku starají. Jejich zaměstnanci také zubry pravidelně monitorují.
A mohou být spokojení, zatímco na jaře zubři vyhledávali potravu u krmelců pro lesní zvěř, nyní už si hledají přirozené krmivo v celém prostoru lesů.
Zubr v příroděZubři jsou největší volně žijící přežvýkavci v Evropě. Ve volné přírodě byli vyhubeni asi před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Přežili jen díky umělému chovu v zoologických zahradách a dalších podobných zařízeních. Největší populace dnes žije v Bělověžském národním parku na hranicích Polska a Běloruska. Jedním z míst, kde kdysi žili, je i okolí Ralska. |
Ačkoliv se zvířata pohybují svobodně po lese, lidé se jich bát nemusejí. "O strachu vstupovat do lesů nelze hovořit, jde spíše o oprávněný respekt před takto majestátnými tvory, kterými zubři bezesporu jsou," uvedl Kocourek.
Zubři jsou poměrně plachá zvířata, pokud ale cítí ohrožení, mohli by zaútočit. Cesty proto lemují informační tabulky, jak se mají lidé při setkání se stádem chovat. "Při jejich dodržování nehrozí žádné riziko," dodal. Ani v souvislosti s obdobím říje, které je u zubrů evropských od srpna do září, proto Vojenské lesy a statky zvláštní opatření přijímat nebudou.
Do Čech se stádo zubrů dostalo z Polska. Samice Karviná, Kastelánka, Kahunka a Katrinka z Bělověžského, samec Porto z Kampinoského národního parku. V ohradě v Ralsku se jim pak narodila tři telata - dvě holky a jeden kluk. Lesníci je pojmenovali Jenda, Jetelinka a Jesenka (více o stádu čtěte zde).
Do volné přírody se zubři dostali na začátku dubna (čtěte více o vypuštění stáda). Spolu s nimi žije v bývalém vojenském prostoru asi 850 jelenů, 150 muflonů a také divoká prasata.
