Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plomba zadarmo i za dva tisíce. Podívejte se na rozdíly cen ve vašem kraji

  12:00aktualizováno  12:00
Na pohled stejná ordinace, stejný zákrok, stejné pojištění, a přece je tu jeden velký rozdíl. V tom, kolik zaplatíte. Průzkum reportérů MF DNES ve více než stovce zubařských ordinací o tom přinesl jasná fakta. Podívejte se, jak se liší ceny úkonů v jednotlivých krajích.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Ukazuje se například, jak se stomatologie v posledních letech stala „hi-tech“ oborem, kde cenu pro pacienta ovlivňuje především materiál a přístroje, s nimiž lékař pracuje.

Porovnejte ceny úkonů u zubařů ve vašem kraji

I u zdánlivě prosté výplni z dózovaného amalgámu je na účtu velký rozdíl. Zatímco v teplické zubní ordinaci pacient nezaplatí za takovou plombu vůbec nic, v Karlových Varech ho vyjde na zhruba 2 000 korun. Je to i proto, že dózovaný amalgám pojišťovna nehradí a lékař má na výběr z několika různých materiálů. Pacient může dostat v ordinaci vysoce kvalitní dózovaný amalgám s optimálním poměrem složek, ale zároveň si za něj daleko víc připlatí.

Podobně velké cenové rozpětí je vidět také u čištění zubních kanálků. I to je vcelku běžný úkon, dělá se u pacientů, kteří mají kvůli hlubokému kazu nebo úrazu nenávratně poškozenou zubní dřeň. Ordinace v Děčíně vybere za jeden vyčištěný kanálek 150 korun, ale velká část dalších ordinací, kde se reportéři MF DNES ptali, účtuje za stejný výkon čtyři až šest tisíc korun.

„Zubař tento výkon dělá pod mikroskopem. A ten může stát několik set tisíc, ale také dva miliony,“ vysvětluje důvody odlišných cen zubní lékař Petr Hajný z pražské kliniky Smille.

Čistí však mikroskop za dva miliony kanálky lépe než přístroj za desetinu ceny? „Důležité je, zda zubař u tohoto výkonu vůbec mikroskop používá. Je zřejmé, že výsledek takové práce vypadá úplně jinak, pokud si může zubní lékař detail zvětšit. Většina zubařů přitom dělá kanálky právě bez mikroskopu,“ říká zubní lékař Lukáš Kaloš.

„Pokud plánuji čištění kořenových kanálků, objednávám si lidi na tři hodiny, zatímco některé ordinace zvládnou stejný úkon za dvacet minut. Já přitom vím, že dvacet minut trvá jen dezinfekce kanálku před samotným výkonem,“ dodává.

Bílá plomba z Číny i ze Švýcarska

V případě takzvané fotokompozitní výplně - laicky řečeno bílé plomby, která nahrazuje původní amalgámové, dělá rozdíl v ceně především materiál, jímž se zuby vyplní. V rumburské ordinaci pořídíte „bílou plombu“ už od tří set korun, ale u mnoha jiných lékařů začíná cena až kolem tisícikoruny.

„Zubař tady má na výběr z desítek materiálů. Cenový rozdíl, když je materiál z Číny nebo ze Švýcarska, asi není třeba zmiňovat,“ uvedl už citovaný Hajný a dodává, že v tomto výkonu hraje roli i používaná technika. „Tyto materiály se vytvrzují polymerační lampou, a ta se dá pořídit za dva tisíce, ale také za šedesát tisíc korun,“ říká.

Další položka, která vedle materiálu či přístrojů ovlivňuje ceny, je nákladné vzdělávání zubařů. „Já osobně zaplatím za vzdělávací kurzy zhruba 300 až 350 tisíc ročně, jezdím po světě a snažím se získávat špičkové informace o nejnovějších metodách léčby,“ říká Kaloš.

„A také je rozdíl, když si někdo zařídí ordinaci za 200 tisíc nebo za několik milionů,“ uvádí s tím, že jeho ordinace stála zhruba pět milionů. Zkušený brněnský stomatolog Pavel Doubrava částečně souhlasí. „Modernější postupy a techniky znamenají kvalitnější péči. Ale vyšší cena ne vždy vyšší kvalitu znamená,“ upozorňuje.

Podívejte se, jak vypadá vrtání zubu a výroba plomby očima dentistky:

Autoři:
Témata: Poradna: Zuby, Zuby


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.