Už delší dobu upozorňují, že jim pojišťovny za obyčejnou plombu platí o polovinu méně, než kolik doopravdy stojí. A chtějí, aby si pacienti celkově víc připláceli, jak je to běžné na Západě.
Někteří zubní lékaři – hlavně ve velkých městech a v pohraničí – volí radikální řešení: neprodlužují smlouvu s pojišťovnami a vybírají peníze "na dřevo". Ztrátu "klientů" neriskují. Zubařů je nedostatek a přestoupit k jinému je obtížné.
Lidé jim tedy obvykle raději platí hotově, než by složitě sháněli jiného lékaře. "Ke svému zubaři chodím patnáct let a jsem s ním velmi spokojen. Když jsem byl náhodou na ošetření jinde, on mi to vždycky předělával. Platil jsem nejvýš pár stovek. Když jsem se tam objednával naposled, upozornil mě, že už nemá smlouvu s pojišťovnou. Plomba a ošetření mě stály patnáct set," popisuje padesátník Jan z Prahy.
Teď uvažuje, že lékaře změní. Nebude to mít lehké. Většina nové pacienty nebere. Dentisté stárnou a rychle jich ubývá. Ordinuje jich zhruba sedm tisíc a polovina už oslavila padesátiny. Ze škol každý rok přijde jen 150 nováčků.
"Ubyla mi třetina pacientů"
Česká stomatologická komora umístila na své webové stránky seznam lékařů, kteří jsou ochotni brát nové pacienty. I v něm je několik desítek dentistů, kteří nemají smlouvy s pojišťovnami a berou peníze "na ruku".
Situace připomíná devadesátá léta, kdy krachovaly menší pojišťovny a zubaři zkoušeli vybírat peníze přímo. Redukovali tak i počet pacientů, ze kterých už neměli kvůli stanoveným limitům zisk. "Když jsem smlouvy neprodloužila, odešla mi třetina pacientů," říká pražská zubařka Michaela Fiedorová.
Dnes smlouvu s pojišťovnou má a patří k těm, kdo nové pacienty čas od času přijímají. "Vždy v září a v lednu naberu dvacet až třicet lidí. Mezitím je pořádně ošetřím a naučím je správné hygieně. Pak už se nestává, že se do ordinace opakovaně vracejí, a dá se to zvládnout. Znám ale zubaře, kteří s pacienty hygienu netrénují, a ti jsou pak v jednom kole," říká Fiedorová.
Šéf stomatologické komory Jiří Pekárek má jiný recept. Za dva roky chce v Kladně otevřít první soukromou vysokou školu, která bude vychovávat zubaře. "Nevěřím, že by veřejné školy v příštích letech zvýšily kapacitu," vysvětluje Pekárek.
Podle odhadů komory by krizi zažehnalo, kdyby se počet absolventů zvýšil o čtyřicet procent. Problém není v tom, že by se středoškoláci na stomatologii nehlásili. Univerzity nerozšiřují kapacitu, protože tito studenti jsou pro stát příliš drazí – za každého z nich ročně zaplatí kolem dvou set tisíc korun.
Pekárek tvrdí, že škola, která vyroste v areálu bývalých kladenských kasáren, bude vzdělávat studenty levněji. Přesto se dá čekat, že školné bude o dost vyšší než na jiných školách, kde se platí do třiceti tisíc za semestr. "Zubní lékař má roční obrat kolem dvou milionů, takže si může za studium připlatit," míní Pekárek.
Bude více specialistů
Pomoci mohou i vyšší odborné školy, které vzdělávají dentální hygienistky. Ty zubaře zčásti zastoupí – učí pacienty prevenci.
"Rádi bychom také zavedli systém, ve kterém by se zubaři více specializovali. Jedni by poskytovali jen základní péči, jiní by ošetřovali složitější případy," plánuje Pekárek.
Ten o víkendu oznámil, že na podzim po osmnácti letech skončí v čele stomatologické komory. Vedení předá některému z kolegů, kterého zvolí listopadový sněm.
