Signál na frekvenci 37,5 kilohertz byl čínským plavidlem zachycen sporadicky. Je možné na základě toho říci, že pochází skutečně z černé skříňky letadla, nebo je to něco jiného?
Zatím je to jen spekulace. I zachycení udávaného signálu může být něčím jiným než černou skříňkou letadla. Ale zase víme, že černé skříňky skutečně vysílají signál na této frekvenci. Je to tedy produkt, který specificky vytvořila lidská činnost a není příliš pravděpodobné, že by v moři bylo něco jiného, co by vysílalo tuto frekvenci.
Může loď signál zachytit, pokud by černá skříňka byla v hloubce 4,5 kilometru?
Ať skříňka spadne do hloubky 300 metrů nebo šesti kilometrů, vysílá stále stejně. Problém velké hloubky ale spočívá v tom, že se pátrání hodně prodraží. Do takové hloubky mohou pátrací týmy poslat speciální plavidla a roboty, nikoliv však potápěče.
Jak se řeší letecké neštěstíPři nehodě záleží vždy na tom, kde se stane. Právě země, na jejímž území se letecká nehoda stane, vede vyšetřování. Musí ale dát zprávu provozovateli, tedy aeroliniím. Ten vyšle své experty. "Musíme také informovat země, kde letadlo bylo zkonstruováno a vyrobeno," popsal Josef Bejdák, vedoucí letového oddělení Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Zároveň se vyrozumí země, jejichž občané na palubě cestovali. Všechny oslovené instituce následně do místa neštěstí vyšlou své experty. |
Budou takový náročný proces pátrači postupovat kvůli sporadicky zachycenému signálu?
Je to hledání jehly v kupce sena. Něco jiného by bylo, kdyby signál zachytili a měli jej non stop. Jenže to se nestalo a znamená to problém.
Černá skříňka ale signál vysílá nepřerušovaně, čím to tedy je, že jej někdo zachytí jen krátce a přerušovaně?
Ano, černá skříňka vysílá signál neustále. Ale na dně moře mohou být prolákliny nebo velehory, což může negativně ovlivnit šíření signálu.
Signál mají vysílat třicet dnů. Může mít vliv na tuto dobu to, že mohou být skříňky v moři?
Skříňky jsou zkonstruované tak, že mají relativně dlouhou dobu vydržet nejen působení mořské vody, ale také vysokého tlaku nebo vlivu ohně. To, že skříňky vydrží, známe z případu, kdy se airbus společnosti Air France zřítil do Atlantiku. V tomto případě byly skříňky nalezeny až po lhůtě, po kterou výrobce garantoval jejich funkčnost. Ačkoliv byly vystaveny vysokému tlaku i mořské vodě, experti z nich i přesto dokázali získat prakticky devadesát procent záznamů. Jakmile se černé skříňky dostanou do rukou odborníků, dokáží s nimi dnes udělat věci, které v minulosti vůbec nebyly možné. Ale důležité je vůbec ty skříňky najít, protože jsou zcela klíčové pro vyšetřování.
Jaké svědectví dokáží taková zařízení vydat a proč jsou v letadle skříňky dvě?
Skříňky řeknou prakticky všechno, co se s letadlem dělo, protože se do nich nahrávají veškerá možná data. Jedna nahrává data o průběhu letu - počínaje chodem motorů, přes nastavení kormidel až k údajům o výšce, rychlosti a kurzu letu. Druhá je voice rekordér. Ta zaznamenává komunikaci mezi piloty a také mezi posádkou a letovými dispečery. Když se podaří nalézt obě skříňky, můžeme si gratulovat, protože o průběhu letu zjistíme téměř všechno. A to i v době, kdy skříňky už žádný signál nevysílají a někdo je najde náhodou.
Pokud mají vydržet třicet dnů, znamená to, že v tomto případě se signál odmlčí plus minus 8. dubna?
Záleží na bateriích, které jsou uvnitř. Když si koupíte třeba autobaterii nebo baterii do hodinek, výrobce vám garantuje jistou životnost, ale víte sama, jak to bývá, někdy vám ta baterie vydrží o týden déle, jindy o týden méně. Co se týče černých skříněk, jsou bezúdržbové, jednou jsou do letadla namontovány a od té doby si prakticky žijí svým životem.
Pokud by se našly skříňky, najde se i vrak letadla?
Vycházejte z představ, co se s letadlem asi stalo. Třeba je nárazem o hladinu úplně zničené. A to znamená, že černé skříňky se mohly ocitnout na zbytku něčeho a spolu s tím se dostat mimo vrak. Nebo jsou ještě vevnitř, pokud se letadlo neroztrhalo na kusy. Ale to my dneska nemůžeme říci, protože nevíme, jak se letadlo do vody zřítilo a zda třeba před tím neexplodovalo a nehořelo. Je tam spousta otazníků.
Když se signál odmlčí, jaké jsou možnosti pátrání?
Myslím si, že pak už jsou nulové. Nejspíš by tam pátrací týmy operovaly ještě několik dnů nebo možná i týdnů. Ale protože se neví ani přibližně, kam letadlo spadlo, pak jde o neskutečnou oblast pátrání, kterou si vůbec nedokážeme představit. Navíc při pátrání hraje roli počasí a mořské proudy. Pokud přijde bouře, tak se všechno změní. Oceán je velmi nestabilní prostředí a pokud se alespoň přibližně neví, kam letadlo spadlo, tak pátrání je velký problém.
Může se stát, že se vůbec nedozvíme, co se stalo?
Ano, to se může stát i v 21. století. Může se stát, že budeme vědět jen to, že se ztratilo letadlo, na jehož palubě bylo více než dvě stě lidí. A já se obávám, že to právě takto skončí, protože informace, které máme k dispozici, nedávají žádný důvod k optimismu. Letadlo není Titanic nebo jiná loď. Loď je obrovský kus železa, který se rozlomí nebo roztrhne na několik málo kusů. Ale pořád jde o něco velikánského, co leží na dně a může tam ležet sto let. A někdo jej třeba najde, když jej bude cíleně hledat. Letadlo je ale z úplně jiných materiálů. Je to křehké zařízení, které se může nárazem nebo explozí rozpadnout na mnoho malých částí následně rozptýlených na velké ploše mořského dna.
Stopy po něm tedy mohou zmizet dřív, než vůbec budou náhodně objeveny.
Přesně tak.
Publicista: Zachycený signál pochází z letadlaO tom, že zachycený signál nepochází od žádného mořského tvora, je přesvědčený i zkušený pilot a publicista Ladislav Keller. "Na této frekvenci vysílají pouze zařízení, které jsou v zapisovači letových údajů," řekl iDNES.cz. Černé skříňce se oficiálně říká zapisovač letových údajů. Barva skříněk je ve skutečnosti červená, jsou velké řádově desítky centimetrů a uvnitř skrývají obdobu flash disku, na který jsou data zapisována. Jejich frekvenci mohou zachytit echolokátory. Pokud jsou ale daleko, signál je slabý a určit polohu zapisovače je obtížné. Pokud skříňku nenajdou pátrači v době, kdy vysílají signál, mohou zkusit prohledávat systematicky mořské dno za pomoci sonarů. Sonary dokáží odlišit kov od skály. "Znamená to ale prohledávání dna centimetr po centimetru. Jejich nalezení je pak velká náhoda," domnívá se Keller. Podle něj vyšetřovatelé u letecké nehody, stejně jako třeba u vraždy, neřeknou veřejnosti hned vše. "Protože by mařili vyšetřování," upozorňuje. |
