Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ztracené libyjské rakety mohou být smrtící pro dopravní letouny

  13:18aktualizováno  13:18
Pokud se ukáže, že z Libye skutečně zmizely tisíce přenosných protiletadlových střel SA-7, má celý svět důvod k vážným obavám. I jediná taková střela totiž dokáže zničit dopravní letoun.

Přenosná protiletadlová střela SA-7 | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

"Je to důvod k obavám, pokud zásoby zbraní nejsou dostatečně kontrolovány a sledovány," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na zprávy, že zpravodajské služby údajně ztratily přehled o 10 tisících protiletadlových střel z arzenálu bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

V Libyi zmizelo 10 tisíc raket země-vzduch, uniklo z tajného jednání

Podle Rasmussena musí nové libyjské vedení, tedy přechodná Národní rada (NTC), zajistit důslednou kontrolu a monitorování zbrojních skladů. "Spojenci jsou v kontaktu s NTC, aby se ujistili, že tento problém řeší správně," prohlásil Rasmussen.

Pokud by totiž byť jen zlomek těchto zastaralých, ale stále nebezpečných zbraní z dob sovětské éry padl do rukou teroristů, znamenalo by to katastrofu. "Pro civilní letouny je to velmi vážná hrozba. I jediná taková střela totiž dokáže letoun zničit," konstatoval expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr. "Je zázrak, že dosud k žádnému útoku nedošlo," dodal.

Nebezpečí u letišť

Otázkou podle něj zůstává, kolik střel se skutečně ztratilo a jakého typu. "Zmizení deseti tisíc střel se mi zdá příliš, když specializované zdroje hovořily o tom, že Kaddáfí měl ve výzbroji asi 400 kusů. Mohlo jít o staré střely sovětské výroby, ale také o zdokonalené čínské kopie," řekl Visingr.

Protiletadlové střely SA-7 (Strela 2) sice ve srovnání z nejmodernějšími technologickými novinkami působí až archaicky. Kvůli svým malým rozměrům (1,4 metru), nízké váze (14 kilogramů), dosahu (až 3 kilometry), snadné obsluze a tepelnému navádění na cíl ale mohou být pro nízko letící letouny nebo vrtulníky smrtící.

S takovýmto typem zbraně totiž klidně nepozorovaně zaparkujete v dodávce poblíž civilního letiště a počkáte na přistávající nebo startující letoun. Civilní stroje oproti těm vojenským nejsou vybaveny ochrannými systémy proti teplem naváděným střelám.

Jen letouny izraelských aerolinek jsou pro takový případ vybaveny výmetnicemi klamných cílů, které střely odkloní. O povinném ochranném systému pro civilní lety také delší dobu uvažují Spojené státy. 

O nebezpečnosti svědčí několik případů z posledních let. Například v dubnu 2005 střelou SA-7 sestřelili povstalci v Iráku vrtulník Mi-8 americké bezpečnostní agentury Blackwater. Při útoku zahynulo 11 členů posádky. V listopadu 2002 teroristé neúspěšně zaútočili těmito raketami na izraelský civilní Boeing 757 v Mombase. V roce 1997 turecká armáda přišla nejméně o dva vrtulníky při bojích s kurdskými separatisty. Střely používají i povstalci Talibanu v Afghánistánu, alianční vojenské zásobovací letouny tak z bezpečnostních důvodů létají nad hranicí jejich účinného dostřelu.

Přenosná protiletadlová řízená střela SA-7

9K32 Strela-2 (v kódu NATO SA-7 Grail) je sovětský přenosný z ramene odpalovaný protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu s vysoce explozivní bojovou hlavicí a infračerveným pasivním naváděním. Vývoj systému Strela byl zahájen už v roce 1960. Nejrůznější modifikované verze mají ve výzbroji armády čtyřicítky zemí po celém světě. Celkový počet vyrobených střel je odhadován na 50 tisíc kusů.

Známé útoky:
- 1978: první známé použití proti civilnímu letounu Air Rhodesia. Pilotovi se podařilo nouzově přistát, deset přeživších pasažérů pobili na zemi partyzáni ZIPRA. O rok později povstalci zasáhli raketami let číslo 827 Air Rhodesia. Všech 59 cestujících zahynulo.
- 21. září 1991: během války za nezávislost Chorvatska by sestřelen stroj Jastreb JNA Soko J-21.
- 17. února 1991: během operace Pouštní bouře sestřelen americký letoun F-16.
- 1993: sestřeleny dva letouny gruzínské společnosti Transair. Zahynulo 108 lidí.
- 6. dubna 1994: dvě střely zasáhly letoun Dassault Falcon, na jehož palubě byl rwandský prezident Juvénal Habyarimana a prezident Burundi Cyprien Ntaryamira. Letoun se zřítil.
- 7. října 1998: Tamilští tygři sestřelili na pobřeží Srí Lanky letoun společnosti Lionair.
- 19. srpna 2002: střela zasáhla ruský vrtulník Mi-26 nedaleko čečenské metropole Groznyj.
- 28. listopadu 2002: dvě rakety vypáleny na Boeing 757, který startoval z mezinárodního letiště v Mombase a na jehož palubě bylo 271 cestujících. Střely letadlo minuly.
- 22. listopadu 2003: zasažen v iráckém Bagdádu nákladní letoun Airbus A300B4-203F společnosti DHL. Zásah poškodil hydrauliku a posádka musela nouzově přistát.
- 23. března 2007: poblíž somálského Mogadiša havaroval transportní letoun Il-76 společnosti TransAVIAexport, podle svědků byl zasažen střelou.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.