Na rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů upozornil server Lidovky.cz
"V daném případě se jedná o telefonní čísla osob činných v politice a veřejném životě, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o telefon hrazený z veřejných či soukromých prostředků," cituje mluvčího úřadu Davida Pavláta. Podle něj je nepochybné, že nejvyšší ústavní činitelé musí strpět vyšší míru zásahu do svého soukromí.
Úřad proto podnět odložil. Stejně tak s ním naložila v březnu policie. Po dvouměsíčním vyšetřování dospěla k názoru, že členové umělecké skupiny Ztohoven nespáchali trestný čin (více o závěrech policejního vyšetřování čtěte zde). Ten, kdo by se závěry úřadů nebyl spokojený, tak nemá už příliš mnoho jiných možností, než podat žalobu a domáhat se verdiktu v občanskoprávním sporu.
Rozruch způsobila skupina loni v listopadu, když zvolila jako součást expozice nové výstavy v pražském centru DOX instalaci, kterou představovala tabule se zasedacím pořádkem Poslanecké sněmovny včetně soukromých telefonů na jednotlivé poslance (více o zveřejnění čísel čtěte zde).
Některým politikům následně začalo chodit množství anonymních vzkazů a vulgarit. Například ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi vyhrožovali zabitím a psali mu i přání, aby zemřel na rakovinu. Politici proto krok performerů odsoudili. Někteří ale zároveň avizovali, že čísla mobilů rozhodně měnit nehodlají (více o vzkazech pro politiky čtěte zde).
Jak připomíná Úřad pro ochranu osobních údajů, ani jeden z politiků nepodal kvůli zveřejnění čísel trestní oznámení či podnět k vyšetřování.
Členové skupiny ale čelili výzvám, aby zveřejnili i svá telefonní čísla. To nejprve odmítali, později je na web dali (více zde).
Skupina Ztohoven je známá svými provokacemi. Třeba tím, jak se nabourala do vysílání ČT. Nebo tím, že si vyrobili falešné občanky a pak je běžně používali. Členem skupiny je i Roman Týc, který musel do vězení za to, že na semaforech v Praze změnil skla.
Ztohoven vysvětlují, proč zveřejnili mobilní čísla politiků
22. listopadu 2012 |
