"Pirátům" se zdály nekonečně nudné záběry kamer na ranní horskou panorámu. Ano, při tom by usnul i odsouzenec pět minut před popravou. Oživili tedy krkonošské zátiší výbuchem jaderné pumy.
Pokud nakonec stanou před soudnou stolicí, budou mít skvělou obhajobu. Pustí v síni záběry z patafyzického televizního večerníčku o Trautenberkovi. Tam se nad hřebeny Krkonoš zjevuje hrozivá postava vousáče, který by mohl klidně týrat kytaru ve skupině ZZ Top, kdyby byl menší. Není taková zrůda pro nevinné dětské duše hrozivější než počítačomontáž rozkvétajícího hřibu?
Soudce Berka, Sovák či Roy Bean bude mít těžké rozhodování. Patrně přivolá kohortu znalců a za šestnáct let bude televize odsouzena k vrácení výpalného, o které po malých kouscích oškubává nás, své kavky.
Na pomoc Moravcovi
Bude tedy výhodnější Ztohoven najmout jako vrchního ředitele. Vezměme si takové otázky Václava Moravce. Moderátor se snaží, seč může, ale jak se říká, z h... bič neupleteš. Je tak svázán šílenou televizní rádobykorektností a koženou nabubřelostí politiků, že nudu nezažene, byť koulí očima jako americký profesionál.
Ztohoven pomůže. Co kdyby proti Bémovi místo upachtěného pantáty Filipa posadili rovnou Lenina sršícího revolučním zápalem?
Nebylo by špatné nad hlavy politiků zavěsit bubliny, které by popisovaly, co si opravdu myslí. Například: Bém říká: "V tomto ohledu stojím jednoznačně za panem premiérem." V bublině by bylo: "Dohráls, valašský hňupe, já byl na Everestu první."
Nebo: Filip šišlá o tom, jak vládní reforma ožebračuje ubohé pracující, a nad hlavou mu běží: "Letos mi zbude z platu melounek, mám to spíš investovat do nemovitostí, nebo do cenných papírů?"
Sledovanost, což je jméno krvelačného božstva, kterému televize přináší lidské oběti, by byla spokojena a Telerada, což je jméno o něco méně ukrutného bůžka, taky.
Skupina Ztohoven by mohla obstarávat i události, které Událostem, zvláště potom, co byly protaženy, nesnesitelně chybějí. Ale to nemusí být chyba televizních redaktorů, události v Česku jako takovém jsou velmi zřídkavé a nepřátelská zaostalá cizina nás nezajímá.
Mohlo se začít už teď. Být vedení televize méně upjaté, hned vyšle Noru Fridrichovou po stopách atomového výbuchu.
Fridrichová:"Neslyšel jste něco neobvyklého?" Kosmatý horal: "No jo, teď si vzpomínám, něco tu prásklo."
V Podkrkonoší by se našlo nejedno spálené políčko, nejedna zhroucená chalupa s rozpadajícími se zemědělskými strojisky kolem – jasný důkaz výbuchu atomové bomby s omezeným dosahem.
Doktor z hor by potvrdil, že se k němu dostavilo Heidi – děvčátko z hor s dědouškem Konrádem s nespecifikovanými obtížemi, které by se daly přičíst na vrub slabé radioaktivitě.
Kdyby vzala televize Ztohoven vážně, jak se sluší a patří, citovala by ji CNN i BBC, atomovka je ještě lepší než Anička Barborka.
A i kdyby nakonec vyšla pravda najevo, stejně by naše země byla slavná. Dnes je totiž jedno, jestli jste slavný jako mimořádný chytrák, nebo jako učiněný blb. Takže, přátelé, více výbuchů!
