Podle textu návrhu hrozí, že ústav bude produkovat "jediný správný pohled na historii". To prý může omezit ústavně zaručenou svobodu vědeckého bádání.
Levice také tvrdí, že zákon terminologicky nerozlišuje mezi 50. a 60. lety. Obě desetiletí údajně označuje za totalitu bez ohledu na demokratizaci režimu před srpnem 1968. Ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se prý komunisté zcela nevrátili k represivním praktikám z časů kultu osobnosti.
"Tento stát provedl také řadu pozitivních opatření zvláště v sociální oblasti, například upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu," zastávají se komunistického režimu levicoví poslanci.
Podpis pod návrhem nedostali zákonodárci od stranických špiček rozkazem. "Poslanci se připojili na základě svého vlastního rozhodnutí, nebylo přijato žádné usnesení," řekl šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.
Ústav pro studium totalitních režimů se má zaměřit zejména na práci bezpečnostních složek z doby nacistické okupace a vlády komunistů. Na jeho činnost dohlíží rada vedená Naděždou Kavalírovou, do ředitelského křesla ústavu zasedne 1. ledna historik Pavel Žáček.
Zatím není zřejmé, kdy se návrh opozičních poslanců na zrušení ústavu dostane na stoly ústavních soudců.
