Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zrušte dekrety, zní z Rakouska

  20:03aktualizováno  20:03
Národní rada, dolní komora rakouského parlamentu, vyzvala spolkovou vládu, aby usilovala o zrušení Benešových dekretů. Chce také, aby Rakousko s příštím českým kabinetem pokračovalo v jednání o kontroverzní jaderné elektrárně Temelín. Usnesení rady sice pro Vídeň není právně závazné, ale to, že ho prosadily poslanci vládních stran signalizuje, že se jím rakouský kabinet bude řídit.

Vláda o zrušení dekretů jednat nechce
Reakce dvou mluvčích na požadavek rakouských poslanců jsou poněkud odlišné. Vládní mluvčí Libor Rouček prohlásil, že "Benešovy dekrety nejsou otevřenou záležitostí, jsou vyhaslé". "Na tomto svém názoru nemáme co měnit," řekl.

Žádost rakouských poslanců odmítli také představitelé českých parlamentních stran.

Diplomaté se však případnému jednání nebrání. "Dekrety jsou legitimním tématem k diskusi," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Nejdříve je podle něj ale musí posoudit odborníci a teprve pak o nich mohou spolu hovořit politici.

PŘEČTĚTE SI

* Benešovy dekrety nedávají Vídni spát - více

Na základě některých z Benešových dekretů byli po druhé světové válce odsunuti z tehdejšího Československa příslušníci německé menšiny za svůj podíl na rozbití země na konci 30. let.

Zeman vyvolal v polovině ledna velké pobouření v Rakousku a Bavorsku, když v souvislosti s rakouským protitemelínským referendem hovořil o sudetských Němcích jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně.

Jeho výroky vyvolaly ostré reakce Vídně, jako neuvážené a netaktické je kritizovali i někteří čeští politici včetně prezidenta Václava Havla. Objevily se dokonce spekulace o tom, že německý kancléř Gerhard Schröder zruší kvůli Zemanově vyjádřením březnovou návštěvu České republiky.

Poslancům vadí i slovinské dekrety a Temelín
Spolu s výzvou, aby se rakouská vláda v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení Benešových dekretů, si parlament přeje stejný postup i pokud jde o obdobné slovinské dekrety AVNOJ.

"Spolková vláda je vyzývána, aby v rozhovorech s Českem a Slovinskem nadále s důrazem působila na to, aby již neplatily zákony a dekrety odporující lidským právům z let 1945 a 1946, které se vztahují na vyhnání jednotlivých menšin," zdůrazňuje se v dokumentu Národní rady.

Usnesením, které prosadili poslanci vládních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), dolní komora rakouského parlamentu dále žádá vládu, aby pokračovala v jednání o jihočeské jaderné elektrárně Temelín s novým českým kabinetem po letošních parlamentních volbách v ČR. Současně se má snažit o jednotný postup všech čtyř rakouských poslaneckých frakcí.

Dolní komora rakouského parlamentu se rovněž přihlásila ke společné Evropě. Poslanci očekávají, že vláda se bude podílet na rozšíření Evropské unie a na pokračování integrace stávajících států Evropské unie a že přitom bude prosazovat rakouské zájmy.

Podobné usnesení dolní komory parlamentu není z formálního hlediska pro rakouskou vládu závazné, protože jej však přijala vládní většina, lze očekávat, že se kabinet bude tímto požadavkem rámcově řídit. Obdobné usnesení již rakouský parlament přijal před několika lety i k jaderné elektrárně Temelín.

BENEŠOVY DEKRETY - 1940 až 1945

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940 až 1945 obnovovaly ústavní pořádek Československé republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.
* Z více než 140 dekretů vyvolávají diskuse především ty, které se týkají národnostních menšin, zejména německé a maďarské. Na jejich základě bylo nuceno opustit poválečné Československo přes 2,5 milionu Němců, kteří zároveň přišli o svůj majetek.
* Pravomoc prezidenta Beneše vydávat dekrety vyplývala z právně nezpochybněné a nezpochybnitelné koncepce kontinuity výkonu prezidentského úřadu. V duchu Ústavy přistoupil Beneš v Londýně k budování takzvaného prozatímního státního zřízení, které tvořil prezident, Státní rada a vláda.
* Klíčovým ústavním aktem prozatímního státního zřízení se stal ústavní dekret z 15. října 1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné. Tento dekret řešil problém pravomocí prezidenta a způsob prozatímního výkonu moci zákonodárné tak, že ji vykonává  prezident ve formě dekretů. Všechny dekrety podléhaly dodatečnému schválení ústavními činiteli po válce.
* Prezident Beneš vydával dekrety až do podzimu 1945, kdy se svých zákonodárných povinností ujalo Prozatímní národní shromáždění. To 28. března 1946 přijalo ústavní zákon, jímž všechny dekrety prezidenta Beneše schválilo a prohlásilo za zákon.

 

ŘEKLI O DEKRETECH:

16. března 1993 - "S odstupem času mám k mnohým Benešovým dekretům kritický vztah, ale to neznamená, že je možné dnes tyto dávné právní akty prostě anulovat nebo rušit," řekl prezident Václav Havel při návštěvě Rakouska.

7. března 1995 - Dekrety prezidenta Beneše nelze podle tehdejšího předsedy sněmovny Milana Uhdeho nějak zrevidovat, upravit, změnit nebo prohlásit za neplatné. "Nebavím se tím o jejich právnické kvalitě," dodal Uhde. "Říkám, že jsou zákony, které se staly součástí života Československé republiky, že jsou z tohoto života neodoperovatelné."

17. března 1995 - Tehdejší generální tajemník německých sociálních demokratů, současný komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen při parlamentní rozpravě uvedl, že německo-české vztahy jsou v krizi, a vyjádřil lítost, že český ústavní soud nebyl s to prohlásit některé články Benešových dekretů za bezpráví.

24. května 1995 - Tehdejší premiér Václav Klaus vyloučil, že by někdy hlasoval pro "morální odsouzení" dekretů. Na dotaz, jaký je jeho názor na jejich případné morální odsouzení, Klaus uvedl, že jde o mediální slůvko. "Je to něco, co já považuji za absurdní, nesmyslné a zcela falešné," řekl.

8. března 1999 - Největší pozornost po jednání s německým kancléřem Gerhardem Schröderem vzbudila formulace, kterou předseda vlády Miloš Zeman použil ve vztahu k dekretům poprvé. Podle ní česká strana považuje některé své poválečné zákonné akty, týkající se odsunu sudetských Němců, za "vyhaslé".

22. září 1999 - Jörg Haider, tehdy předseda rakouských Svobodných (FPÖ), o vstupu ČR do EU a zrušení tzv. Benešových dekretů: "Dokud budou v Česku a Slovinsku nadále platit zákony odporující lidským právům, nesmějí být tyto země přijaty do EU."

8. února 2000 - Komisař pro rozšíření EU Verheugen: "Benešovy dekrety vstoupily v platnost před Římskými smlouvami a založením Evropských společenství; nelze je učinit součástí vstupního jednání."

10. května 2000 - "Jsme názoru, že aniž bychom poškozovali soukromá práva třetích osob, neexistují žádné majetkové požadavky vůči Česku," uvedl Schröder stanovisko své vlády.

25. srpna 2000 - "Při jednáních s Německem jsme jasně řekli, že už jsou dekrety vyhaslé, nejsou použitelné a nehrozí žádné nebezpečí, že bychom zpochybnili například německý majetek na území ČR. Dekrety ale zůstávají součástí tuzemského právního řádu," řekl ministr zahraničí Jan Kavan.

14. září 2000 - Rakouský spolkový kancléř Wolfgang Schüssel uvedl k požadavkům koaliční strany FPÖ na zrušení dekretů, že je nutné pojmenovat, "co je křivda". Nikdo ale nechce z této otázky "dělat škrtící smyčku rozšíření (EU)", dodal.

27. června 2001 - Korutanský zemský hejtman Haider prohlásil, že trvá na tom, že se ČR nesmí stát členem EU, dokud se nezruší takzvané Benešovy dekrety. "Řešení spočívá v tom, že Česko zjistí, že pokud chce být ve společenství hodnot, kde mají lidská práva velký význam, neponechá v platnosti Benešovy dekrety."

21. září 2001 - Verheugen a předseda Evropské komise Romano Prodi ujistili v Bruselu předsedu sněmovny Klause, že spor s Rakouskem kvůli Temelínu a debata s Rakouskem i Německem ohledně platnosti dekretů "nemohou být překážkou přijetí ČR do EU".

27. ledna 2002 - Haider se vyslovil pro pokračování jednání o dekretech s novou českou vládou, která vzejde po letošních parlamentních volbách. Na rozdíl od předchozích dnů ale požadavek na zablokování vstupu Prahy do EU nevznesl.

28. ledna 2002 - Rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová v Bruselu po schůzce ministrů zahraničí sdělila, že si přeje vyřešit "obtížnou a citlivou" otázku Benešových dekretů jednáním s ČR, nechce ji však žádným způsobem míchat do jednání o přijetí ČR do EU.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové (18. srpna 2017)
Staletý kostelík září po opravě jako nový. Zase ztmavne, ujišťují památkáři

Obyvatelé Hradce Králové si musí zvykat na světlou barvu rekonstruovaného dřevěného kostelíku v Jiráskových sadech. Staré ztrouchnivělé dřevo opravit nešlo, a...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.