Dvaačtyřicetiletá Stefania Salomoneová ze severu Říma byla tou, kdo překročil tabu. Nechala se vyfotit pro internetovou agenturu Global Post. Založila webovou stránku, kde se ženy se společným osudem mohou otevřeně, aniž by odtajnily své jméno, pobavit o tom, co je lepší ve "slušné" společnosti ani nevyslovovat.
"I kněží potřebují svou lásku personifikovat, prožít ji tak, jak je to přirozené. Je to hřích?" táže se v otevřeném dopise papeži Benediktu XVI. "Nedělejte svatost z něčeho, co svaté není," pokračuje.
Přitom pětiletý vztah černovlasé Stefanie nepřekročil hranici platonické lásky, jak se svěřila italskému tisku. Nikdy se nestalo víc, než že by se se svým "milencem" v sutaně jen objímala.
Když už se zdálo, že touha po rozkoši zvítězí nad tím, co se píše v Desateru, dal od ní kněz ruce pryč. Dal přednost soustředěné službě farnosti před láskou k ženě.
Antonella Carisiová zašla dál. Nechala se svést. "Všichni z mé rodiny to věděli, dokonce i babička," svěřila se další signatářka dopisu pro Svatého otce.
Ani její několikaletý vztah s brazilským knězem Adecirem Calegarim nedopadl – pro ženu – happy endem. Farářův kolega našel na faře dopis od Antonelly a zařídil, aby byl Calegari přeložen. Ten pak pro Global Post svůj poklesek komentoval: "Byla to chyba, lituji toho. Já bych se kněžství nikdy nevzdal."
A to je právě věc, která milenky farářů nejvíc drtí. Fakt, že kněží, kteří zhřešili, považují partnerský vztah "za něco triviálního v porovnání s tím, že oni jsou prostředníky Boha na zemi".
"Většina z nich není ochotna obětovat své kněžství kvůli ženě. Oni chtějí mít obojí," míní zhrzená Stefania, která katolickou církev obviňuje z "jisté dávky mizogynie a nepřátelství vůči tělu".
Podobně to však vidí i sloupkař listu The Globe Jamess Carroll, který sám žil v celibátu více než deset let, když si v pojednání o katolické církvi a odpírání sexu stěžuje na "patriarchální očerňování ženy".
Svedená Antonella Carisiová církev pranýřuje za její pokrytectví. "Adecirovi nadřízení se nesnažili o nic jiného, než jak ho přede mnou uchránit. Církev je pokládána za příklad lásky a bratrství, ale činí pravý opak. Je v šoku, že se i kněz může zamilovat."
Nejde totiž jen o sex. Italské ženy popisují i něco, čemu faráři v Česku říkají "nedělní syndrom". Tedy situace, kdy se rodinky z kostela rozejdou na oběd a kněze čeká prázdná, chladná fara. "To pak záplatujete emoční díry," shrnuje jiná z žen.
Proti celibátu vystoupil v Die Presse například i rakouský biskup Paul Iby, osobně za zrušení staletých pořádků (celibát je závazný od roku 1139) intervenoval u papeže bolivijský prezident Evo Morales.
Problém potlačování touhy už řešil i spisovatel Jakub Deml, před více než sto lety o něm napsala knihu Teréza Nováková. Ačkoli i její román Drašar o zběhlém knězi vzbudil rozruch tak jako nyní dopis italských milenek, se zavedenými církevními pravidly nepohnul. Ostatně, kdo říká, že je správné zrušit vinu tím, že se zruší hřích? "Posvětíme pak kvůli milenkám, jež trpí, i manželskou nevěru?" komentuje zprávu server Catolic Culture.
