V pětici signatářů dopisu jsou země Beneluxu, Norsko a také Německo. Obsah dopisu zveřejnilo norské ministerstvo zahraničí v Oslu.
"Již řadu let jsou kontrola zbrojení, odzbrojování a nešíření jaderných zbraní v mezinárodní agendě obsaženy na tak vysoké úrovni, jako dosud nikdy," stojí v dopisu. Podepsaní ministři vítají iniciativu prezidenta Baracka Obamy k podstatné redukci strategických zbraní a úsilí o mír a bezpečnost v bezjaderném světě.
Mělo by NATO jednostranně zrušit svůj jaderný arzenál?
Problém je v tom, že Obama zatím "odzbrojuje" pouze slovy. Z Ruska jednou zní vstřícný tón, jindy Moskva upozorňuje, že si rakety Patriot v Polsku vyžádají "protiopatření". Naposledy Rusko začátkem února oznámilo, že si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň jako první.
Zároveň je tu Írán, který obohacuje uran stále víc (více o obohacování uranu na 20 % čtěte zde). O zemích, jako Čína, Pákistán, Indie či Izrael se v souvislosti s jaderným odzbrojením vůbec nemluví. A kdo ví, co dělá tajnůstkářská Severní Korea.
Pětice států NATO nicméně věří, že by se měli členové aliance na odzbrojovacím postupu začít dohadovat na dubnové schůzce ministrů zahraničí NATO v estonském hlavním městě Tallinu. Setkání podle nich bude příležitostí, kterou by NATO nemělo propást.
Vypracovány by tam měly být přinejmenším "směrnice procesu, jak dojít k novému strategickému konceptu", podotýká agentura DPA s odvoláním na německé ministerstvo zahraničí.
