Nebezpečí mezinárodní arbitráže je v současné době větším strašákem než jindy - nad Českem visí hrozba placení přibližně devíti miliard korun za prohranou arbitráž s firmou Diag Human.
Ježek dnes také odeslal dopis ombudsmanovi, od jehož úřadu si slibuje prošetření postojů všech zainteresovaných stran. Ježek kritizuje hlavně magistrát za nesplnění slibu o prodeji pozemku.
Dopisem, který Ježek v pondělí odeslal ministerstvu, pokračuje korespondence mezi těmito dvěma institucemi, antimonopolním úřadem a Evropskou komisí.
Koncem minulého týdne ministr kultury Václav Jehlička psal Ježkovi a vytkl mu chyby, které podle něj při přípravě stavby nové knihovny učinil. Měl přitom k dispozici stanovisko ÚOHS - podle něj byla soutěž na knihovnu nezákonná.
Ježkovi se nelíbí stanovisko ÚOHS
Ježek šéfovi ÚOHS Martinu Pecinovi oponuje a soudí, že antimonopolní úřad k takovému názoru dospěl jen na základě dvou částečně protichůdných právních názorů - stanoviska Právnické fakulty UK a Evropské komise, na niž se Pecina především odvolává.
EK ale nevyhodnotila postup jako nezákonný, předmětnou soutěží se vůbec nezabývala. ÚOHS uvádí, že i když má podklady svědčící o nezákonnosti soutěže, nemůže zahájit řízení o porušení zákona. To Ježkovi připadá stejné, jako "kdyby soudce řekl, že toho pána neodsoudí, protože nemůže, ale že stejně ví, že tu babičku zabil".
Předmětem sporu je otázka, zda Ježek mohl zadat soutěž, aniž respektoval zákon o zadávání veřejných zakázek. Národní knihovna (NK) vyhlásila soutěž o návrh podle pravidel Mezinárodní unie architektů (UIA) a snažila se uplatnit výjimku ze zmíněného zákona. ÚOHS jí to dříve schválil, nyní říká, že výjimku uznat neměl.
Směrnice Evropské unie, jež se odráží i v českém zákoně, říká, že zákon o zadávání veřejných zakázek se nemusí vztahovat na soutěže vyhlašované podle zvláštního postupu mezinárodní organizace. Tou byla v případě knihovny UIA.
Výjimka ze zákona
Pecina ale říká, že směrnice se vztahuje na takové případy, kdy mezinárodní organizace zakázku také financuje - to u knihovny neplatí.
To, že knihovna výjimku ze zákona uplatnit mohla, nyní dokládá stanoviskem společnosti Gordion, která se zabývá problematikou veřejných zakázek.
Odkazuje opět na to, že zadavatel soutěže se řídil pravidly mezinárodní organizace a nebyl povinen znát příslušnou evropskou směrnici. Navíc z ní prý přímo nevyplývá závazek financovat zakázku z peněz mezinárodní organizace. Podle právního rozboru firmy Gordion NK zákon neporušila.
Ministerstvo kultury chtělo také od ÚOHS vědět, zda může být na základě vítězného návrhu vypsáno výběrové řízení na projekt. Antimonopolní úřad říká, že nikoli, Gordion konstatuje, že ano. Podle zákona je to údajně možné v případě, kdy se prokáže, že předmět veřejné zakázky může být realizován pouze jedním dodavatelem kvůli specifičnosti zakázky či zvláštních okolností, za nichž je zadáván.
Ježek ministrovi píše, že věří, že jejich společným cílem je hledání cesty, jak v realizaci Kaplického stavby pokračovat.
Poslední ministrovo veřejné vystoupení ale bylo opačné. Knihovna má i další problémy - za údajné nedodržení soutěžních podmínek byla podána žaloba a trestní oznámení.
. Dopis Vlastimila JežkaVážený pane ministře, v návaznosti na Váš dopis z 21. srpna 2008 (bez č. j.) mi především dovolte ujistit Vás, že všechny kroky, které Národní knihovna ČR od schválení záměru postavit novou budovu činila, byly vždy konány se souhlasem kompetentních míst MK a vždy jen v dobré víře. Rychlost postupu byla přímo úměrná času, který jsem (spolu s vedením MK) na řešení závažného prostorového problému po jmenování do funkce gen. ředitele NK (15. září 2004) měl. Nyní k předmětné žádosti: Evropská komise nevyhodnotila postup jako nezákonný, předmětnou soutěží se totiž vůbec nezabývala; ÚOHS ve stejné věci již před rokem pravomocně rozhodl; a stanovisko ministerstva financí mi není známo (v citovaném dopisu ÚOHS, který NK oficiální cestou obdržela od Úřadu v kopii, není ani zmíněno). V těchto souvislostech se na Vás obracím, vážený pane ministře, abyste byl tak laskav a přihlédl rovněž k podrobnějšímu rozboru ze dne 20. srpna 2008, který jsem zaslal dr. F. Zborníkovi, řediteli odboru umění a knihoven MK ČR. Opírá se o odborné stanovisko společnosti Gordion, předního českého specialisty na problematiku veřejných zakázek, které přikládám. Rovněž Vás chci požádat o přešetření neobvyklých postupů, ke kterým v této věci v posledních měsících došlo. Je nezvyklé, aby interní komunikace mezi ÚOHS a dalším úřadem byla medializována způsobem, jaký byl v případě Národní knihovny použit; – oficiální dopis EK Brusel byl ÚOHS doručen v pátek 8/8, stanovisko ÚOHS ministerstvu kultury a Národní knihovně ve čtvrtek 14/8, resp. v pátek 15/8. Vybraná média však byla (zřejmě úředníky ÚOHS) informována již ve středu 6/8, a to dezinterpretačním, zavádějícím a v podstatě nepravdivým způsobem, samotný „bruselský“ dokument nebyl zpřístupněn vůbec, možná v rozporu se zákonem o právu na informace. Ve věci soutěže přitom nebylo zahájeno žádné správní ani jiné šetření, stále mluvíme o právně nikoho nezavazujících dotazech a odpovědích na ně. Vážený pane ministře, dovolte mi pozastavit se nad formulací "… Úřad nemůže ani nyní, kdy Úřadem shromážděné podklady svědčí o nezákonnosti provedené soutěže…, zahájit řízení o porušení zákona“, přičemž těmito podklady jsou zjevně pouze dva citované a částečně protichůdné právní názory. V této souvislosti bych rovněž rád zdůraznil, že výše zmíněný bruselský dokument nemá NK k dispozici v originálním znění, a tak ani nevíme, kým byl vypracován a podepsán. Z prohlášení mluvčího Evropské komise však víme, že žádný bruselský orgán „nikdy nezkoumal žádnou konkrétní soutěž, natož aby prohlásil, že byla protizákonná". Obdobně nekorektní je právně nezávazné doporučení ÚOHS, "aby předmětná soutěž byla jejím zadavatelem zrušena", aniž by Úřad uvedl, na základě čeho, natož jak. Je zřejmé, že ÚOHS se přitom pravidly soutěže stanovenými UIA buď vůbec nezabýval, nebo k nim nepřihlédl. Vážený pane ministře, dovolte mi závěrem konstatovat, že vzhledem k výše uvedenému nemá zadavatel žádný relevantní právní důvod ke zrušení soutěže. Dovolte mi upozornit na fakt, že zrušení soutěže by však mohlo snadno vést k arbitrážnímu sporu s jejím vítězem – britskou společnosti Future Systems, případně i dalšími, vesměs zahraničními účastníky soutěže, na jehož konci by mohl účet za tento krok pro Českou republiku přesáhnout snadno i miliardu Kč. Vítězný návrh je přitom unikátním řešením dobře organizované knihovny, který je předmětem obdivu; tento fakt je konstatováním bez nadsázky – knihovnický svět jej naposledy vyřkl v minulém týdnu na světové konferenci IFLA v kanadském Quebecu. Věřím proto, že naším společným cílem je hledání cesty, jak v jeho realizaci pokračovat. |
