Podle jeho návrhu by se mohlo zveřejnit jméno včetně trvalého bydliště u dětí mezi patnáctým a osmnáctým rokem, které byly pravomocně odsouzeny za zvlášť závažné trestné činy. Mělo by jít o případy, kdy mladistvý dostane alespoň šest let odnětí svobody. Tak vysoký trest je mladistvému vyměřen například za brutální vraždu.
„Společnost tak získá možnost mít údaje, které jí mohou pomoci v ochraně před pachateli velmi závažných trestných činů,“ vysvětluje Tejc. Podle něj by se tak nová úprava týkala v zásadě vícenásobných vražd a jiných úmyslných trestných činů proti životu a zdraví. „I když je nízký věk důvodem shovívavějšího přístupu vůči těmto pachatelům, nelze jím argumentovat absolutně. I patnáctileté dítě ví, že zabíjet a ubližovat jiným se nemá,“ zdůvodňuje svůj návrh Tejc.
Zdroj: Policie České republiky
Dnes je mladý pachatel chráněn anonymitou, pokud u opravdu výjimečných případů nerozhodne soudce jinak. Jenže to se moc často nestává. Například předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra říká, že si na takový případ, kde by soudce dovolil zveřejnit identitu mladistvého pachatele, nepamatuje.
„Mám pocit, že řada lidí vnímá ten současný stav jako podivný a nespravedlivý. Mladé pachatele máme chránit v průběhu procesu, protože musíme ctít presumpci neviny, ale pokud dojde k pravomocnému odsouzení, tak nevidím smysl, proč bychom chránili pachatele závažných trestných činů,“ dodává Tejc.
Čeká ho však ještě složitá debata s poslanci - názory se totiž různí. Například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková i její nástupce ve funkci Robert Pelikán jsou proti. „Bylo by to zcela proti smyslu stávajícího zákona,“ reagoval na Tejcův návrh Pelikán.
Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) zdůrazňuje, že smyslem současné podoby zákona je nalezení způsobu, jak pachatele začlenit do společnosti. „Odhalení jména či trvalého bydliště by tento účel mohlo zhatit. Stigmatizovat jeho a jeho rodinu a tím zvýšit pravděpodobnost, že se z tohoto člověka stane recidivista,“ říká Chvojka.
Překvapivě by však pro omezení ochrany dětí byli lidé z praxe. „Pokud by šlo o hranici trestu šesti let, tak bych se k tomu návrhu docela přikláněl. To se nedává za žádnou maličkost a myslím, že to v některých případech s tou ochranou osobnosti až přeháníme,“ říká ředitel výchovného ústavu v Boleticích Pavel Bártík.
