Naskytla se otázka zda-li se dají Američané pochopit. Samozřejmě že dají ale pouze jako jedinci ne jako skupina. Po revoluci jsem jako mladý student odejel do Evropy , v Čechách jsem poznal mojí budoucí manželku a usadil jsem se v Hradci Králové. A proto bych si dovolil
upozornit že pan Anýž ve svém článku popsal zcela správně. Ale pan Simmon se velice mýlí , nejenže označuje Čechy za národ ignorantů ale on sám žije v hlouposti.
To že rodiče chodí děkovat učitelům jejich dětí je sice pěkné ale to že tyto učitelé na rozdíl od českých, ničemu podstatnému nenaučí. To může potvrdit i můj syn který s vyděšením po roce studií utekl ze střední školy v USA. Sice je krásné že americký fotbal zformuje charakter na celý život, ale to že fotbalová esa mají špatný prospěch a to i na americké střední mluví samo za sebe. A co se týče vlaječek v každém květináči mé maminky, to se mi vždy zdálo jako prázdné teatrální gesto, stejně jako se mi zdálo nelogické proč Ježíš v kostele stojí doslova obklíčen tímto národním symbolem. Můžu s klidem američana říci , že Evropa a zvláště pak Česká Republika mi otevřely oči, které se mi snažila oslepovat po dvacetšest let americká totalita. A jestli stále mí krajané hledají viníka tak by se oni měli postavit před zrcadlo, ale bohužel si myslím že už je pozdě.
Timothy Kruckman, Hradec Králové
