Žraloci se dokážou zneviditelnit. Kryjí se tak před kořistí i predátory

Někteří žraloci dokážou být neviditelní. Světlo, které vyzařují, vytváří optický klam, díky němuž zvířata dokonale splynou s okolím. To jim pomáhá maskovat se v otevřených vodách, kde se žraloci nejčastěji vyskytují. Světlo navíc zabírá i při lákání opačného pohlaví.

Žralok černý | foto: www.zivazeme.cz

Schopnost luminiscence některých druhů žraloků zkoumala studie, o které píše server Discovery News. Světlo, které žraloci vyzařují, dokáže vytvořit optický klam. Podle jednoho z autorů studie, Juliena Claese, dokáže takto "světélkovat" asi 50 druhů žraloků.

Claes a jeho kolegové zkoumali vlastnost u žraloka černého, který má na břišní straně svítící orgány zvané fotofory vyzařující modré nebo zelené světlo.

"Mnoho dravců a predátorů tohoto druhu má oči 'hledící nahoru', ale břišní světelné orgány na břichu žraloka jsou dobrou krycí metodou v mezopelagickém pásmu moře (200 až 100 metrů hloubky - pozn. red.). Toto je poprvé, co jsme takovou vlastnost prokázali i u žraloků," uvedl Claes.

Vyzařované světlo dokážou přizpůsobit okolí

Claes a jeho tým studoval samce i samice žraloků černých u norského Bergenu. Žraloky tým převezl do mořské stanice v Espelandu, kde jim ve studené a temné nádrži navodil přirozené podmínky k životu. Ihned po odchycení začala většina paryb spontánně světélkovat, některé luminiscence přitom trvaly přes hodinu. Světelné spektrum se shodovalo se spektrem v jejich přirozeném domově - v severských fjordech.

ŽRALOK ČERNÝ

Latinsky Etmopterus spinax. Žije ve Středozemním moři, kde dorůstá délky jen okolo 50 centimetrů, v Atlantiku dorůstá až 90 centimetrů, přesto je nejmenším žralokem severního Atlantiku. Vyskytuje se od severního Norska a Islandu přes Severní moře a kanál La Manche až po Senegal. V Jaderském moři je vzácný. Živí se rybami, sépiemi, garnáty.

Charakteristické je pro něj dlouhé štíhlé tělo s dlouhým rypcem. Nápadným poznávacím znakem je sametový vzhled kůže. Hřbet a boky jsou čokoládově hnědé nebo černé, břišní strana je jen o málo světlejší. Na břišní straně jsou malé svítící orgány vyzařující zelené nebo modré světlo. Žralok černý je živorodý, v letních měsících samička rodí 15 až 20 mláďat dlouhých okolo 10 cm.

Zdroj: zivazeme.cz

Žraloci neměli problém přizpůsobit své světelné orgány vnějšímu světlu, a stát se tak neviditelnými. Podle vědců žraloci očima vnímají intenzitu i spektrum světla a speciální žlázou v mozku pak informaci vyhodnocují. Díky tomuto maskovacímu systému, který nechybí ani na spodní části tlamy, dokážou snadno ulovit svou potravu - ryby, sépie, garnáty.

Seznamovací trik

Světelné orgány na tlamě žraloka navíc lákavě působí i na opačné pohlaví. Vědci to srovnali s rtěnkou. "Další z funkcí luminiscence je i komunikace. Pro opačné pohlaví dokáže žralok 'rozsvítit' některé části těla, které jsou zblízka jasnější. Je to například pánevní část, která obsahuje pohlavní orgány," doplnil Claes.

Bernard Seret, expert na žraloky z Národního muzea přírodní historie ve Francii, se studií souhlasí. Doufá, že tým objeví i další funkce luminiscence u žraloků. Studii podporuje i Rui Coelho, výzkumník z floridského Muzea přírodní historie.

"Nejvíce překvapující je právě fakt, že emise světla ve spodní části těla žraloků je podobná okolnímu světlu a žraloci se luminiscencí dokážou přizpůsobovat okolí. Díky tomu se mohou zneviditelnit jak pro predátory, tak pro kořist," uvedl Coelho.

Naštěstí člověk mezi kořist žraloka černého nepatří. I kdyby zářící dravec z hlubin zaútočil, představuje prý pro člověka jen malé nebezpečí.