Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zrádný agent FBI z vězení už nevyjde

  16:42aktualizováno  16:42
Federální soud USA poslal na doživotí za mříže bývalého agenta FBI Roberta Hanssena. Ten se loni přiznal ke špionáži pro bývalý Sovětský svaz a později pro Rusko. Rozsudek vylučuje odvolání nebo zkrácení Hanssenova trestu. Americké úřady považují jeho mnoholeté působení ve prospěch Moskvy za jeden z nejzávažnějších špionážních případů v dějinách USA.

"Omlouvám se za své chování. Stydím se za to," prohlásil po vynesení rozsudku osmapadesátiletý Hanssen. "Otevřel jsem dveře pro falešná obvinění proti své úplně nevinné manželce a svým dítětem. Tolik lidí jsem hluboce ranil," dodal.

Bývalý agent FBI byl zatčen loni po více než 25 letech ve službách této organizace. Při výslechu, jenž trval 75 dní a dohromady více než 200 hodin, se přiznal, že vyvíjel špionážní činnost ve prospěch Ruska od roku 1979. 

Jeho právníci se s ministerstvem spravedlnosti domluvili, že pokud se dozná, dostane doživotí a manželce zůstane vládní penze. Ještě koncem loňského května Hanssen přitom obvinění popíral.

Trestu smrti se Hanssen vyhnul jen díky dohodě s prokurátorem, že bude spolupracovat s vyšetřovateli a poskytne jim veškeré informace o své více než dvacetileté špionážní činnosti, která vedla k smrti nejméně dvou amerických agentů v Rusku.

Soud uznal Hanssena vinným například z vyzrazení tajemství týkajících se satelitů, systému včasného varování, prostředků americké obrany v případě rozsáhlého jaderného napadení a také podrobností ohledně obranné strategie.

Proč se stal Hanssen dvojitým agentem není jasné. V jednom z dopisů se Rusům přiznal, že vždy obdivoval britského špiona Kima Philbyho.

Muž, který chodil pravidelně do kostela, dostal od Moskvy peníze a drahokamy v hodnotě 1,4 milionu dolarů. Kam se poděly, není vyšetřovatelům jasné. Bývalá striptérka vypověděla, že od něj dostala dárky za osmdesát tisíc dolarů a luxusní mercedes.

Kauza dovedla agenty na detektor lži
Špičky FBI shodně označují Hanssenovu kauzu za jeden z nejzávažnějších špionážních případů v dějinách USA. Tehdejší ředitel FBI Louis Freeh dokonce loni nařídil pro více než 500 agentů organizace povinné prověrky na detektoru lži.

Detektor lži je přístroj, který zaznamenává tělesné reakce na  kladené dotazy a vyhodnocuje malé odchylky v pulzu, dýchání a  pocení. Odchylky naznačují, že tázaná osoba se při dotazu ocitá ve stresu.

Robert Hanssen nikdy zkoušku na detektoru lži podstoupit nemusel.

Přehled špionážních afér mezi Ruskem a Spojenými státy od roku 1994

22. února 1994
- Vysoký činitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Aldrich Ames a jeho manželka byli zatčeni a obviněni ze špionáže pro bývalý Sovětský svaz a později pro Rusko. Ames byl koncem dubna 1994 v USA odsouzen na doživotí a jeho manželka v říjnu téhož roku na pět let a tři měsíce.

25. září 1996
- Oficiální zdroje v Moskvě oznámily, že ruská kontrarozvědka zatkla "před určitou dobou" v Petrohradě ruského občana příjmením Finkel, který údajně pracoval pro CIA.

18. listopadu 1996
- Agenti FBI zatkli agenta CIA Harolda Nicholsona, který se později přiznal, že jako vysoký důstojník CIA prodával dva a půl roku Moskvě tajné informace o státní bezpečnosti USA. Pro Rusy začal pracovat v roce 1994, kdy byl šéfem CIA v Rumunsku. V červnu 1997 byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 23 let a sedm měsíců.

18. prosince 1996
- Americké úřady zatkly pracovníka FBI Earla Edwina Pittse a obvinily ho ze špionáže. Pitts od roku 1987 prodal Rusku tajné informace za více než 224.000 dolarů.

21. května 1997
- Ruská nezávislá televize NTV oznámila, že z Ruska do USA uprchl plukovník zpravodajské služby Oleg Morozov.

červen 1997
- Moskevský soud odsoudil bývalého ruského diplomata Vasilije Makarova za špionáž pro USA na sedm let odnětí svobody. Makarov byl podle agentury ITAR-TASS získán pro spolupráci se CIA v roce 1976 v Bolívii. Pro CIA pracoval až do návratu do Moskvy v roce 1979 a poté ve Španělsku od roku 1989. Za služby dostal 20.000 dolarů. V říjnu 1997 dostal od ruského prezidenta Borise Jelcina milost.

4.-5. října 1997
- Kvůli podezření ze špionáže pro Sovětský svaz, někdejší východní Německo, Rusko a JAR byli v USA zatčeni Američané vyšetřovatel James Clark (49), bývalá funkcionářka ministerstva obrany Theresa Marie Squillacotová (39) a její manžel, představitel odborů Kurt Alan Stand (43).

25. listopadu 1997
- V Rostově na Donu byl zadržen Richard Bliss (29), technik kalifornské společnosti Qualcomm Inc., který byl obviněn z toho, že tajně pořizoval mapy citlivých objektů s použitím satelitního komunikačního zařízení, nezákonně dovezeného do země. Blissovi bylo později povoleno odjet do USA.

13. října 1998
- Bývalý analytik americké vojenské rozvědky David Sheldon Boone byl zadržen a obviněn ze špionáže pro Moskvu. Jak oznámilo americké ministerstvo spravedlnosti, bývalé sovětské tajné službě KGB údajně předával v letech 1988-1991 velmi citlivé dokumenty a vyinkasoval za ně 60.000 dolarů.

1. července 1999
- Zástupce vojenského atašé USA v Moskvě podplukovník Peter Hoffman odcestoval do Spojených států poté, co ho Rusko označilo za nežádoucí osobu a zrušilo mu diplomatickou akreditaci. Ani ruské ministerstvo zahraničí, ani ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) nijak nekomentovaly Hoffmanovo označení za nežádoucí osobu, což je diplomatický termín používaný v případě podezření ze špionážní činnosti.

4. listopadu 1999
- Ve Washingtonu zatčen poddůstojník amerického válečného námořnictva Daniel King (40) pro podezření, že v roce 1994 dodával Rusku tajné informace.

29. listopadu 1999
- FSB zadržela v Moskvě 33letou americkou diplomatku Cheri Leberknightovou, když se údajně pokoušela získat informace vojenského charakteru od ruského občana; 10. prosince Leberknightová opustila Rusko.

8. prosince 1999
- V USA byl zadržen ruský diplomat Stanislav Gusev, který byl údajně přistižen při odposlouchávání na ministerstvu zahraničí, a prohlášen v USA za nežádoucí osobu.

5. dubna 2000
- Amerického občana Edmonda Popea, podezřelého ze špionáže, zatkla ruská FSB; 13. dubna byl obviněn, že shromažďoval tajné informace o ruských jaderných ponorkách a torpédech; 6. prosince odsouzen ke 20 letům odnětí svobody; 14. prosince Popea omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

14. června 2000
- Prokuratura v americké Tampě oznámila zatčení plukovníka výzvědné služby pozemního vojska ve výslužbě George Trofimoffa, který byl obviněn z předávání tajných materiálů agentům KGB na schůzkách v Německu a Rakousku.

26. června 2000
- Ruská kontrarozvědka zadržela Litevce Pavla Iljina (24), podezřelého ze špionáže pro USA. Podle mluvčího kontrarozvědky pracoval pro CIA od roku 1999 a podával jí informace o činnosti FSB. Následující den byl Iljin z vazby propuštěn a vyhoštěn z Ruska.

18. února 2001
- Agenta FBI Roberta Philipa Hanssena, podezřelého ze špionáže pro Rusko, zatkli američtí vyšetřovatelé v jeho domě u Washingtonu poté, co v parku zanechal balíček.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Toto je korejská odpověď!“ Jeden z plakátů z dílny severokorejské propagandy.
KLDR už brzy zdokonalí své jaderné zbraně, varoval šéf CIA

Severní Koreu dělí jen měsíce o dalšího zdokonalení jejího jaderného arzenálu. Na bezpečnostní konferenci ve Washingtonu to ve čtvrtek prohlásil šéf americké...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.