Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zrádci Jiřího Šulce jsou dobrou historickou příručkou, ale špatným románem

  8:50aktualizováno  8:50
Až k okraji spekulace vede Jiří Šulc děj svého románu Zrádci. Podobně jako v předchozích knihách - z nichž nejúspěšnější je jeho prvotina, Dva proti říši - i tentokrát popisuje skutečné události. Z dějin si nyní vybral období léta 1936-1938, a prostředí zpravodajských služeb i neklidného česko-německého pohraničí.

Jiří Šulc | foto: Nikola HronkováMF DNES

Jiří Šulc (1969) si neklade otázky, zda bylo možné zabránit vypuknutí války a zvrátit vahadlo, jež šílený vůdce tlačí do katastrofy. Zároveň prospěšně nepropadá spekulacím „coby kdyby“; základem jeho knih je faktografie, okolnosti dané, ověřené, doložené. Reálné události i historické práce o nich Šulc nepochybně poctivě nastuduje, a pak je literárně zpracuje. Metoda je to spolehlivá, protože obliba historických románů je veliká. Čtenář je četbou takových děl trochu poučen a jeho pozornost je díky dialogům, které činí text sugestivnějším, upřena k drobnějším, často osobním dramatům. Téma je prostě  zlidštěno a pozornost upřena k zásadní okolnosti, že totiž celek minulosti (a tedy nepochybně i přítomnosti) je složen z nečernobílých detailů a postav.

Lidé z učebnic i z fiktivní studnice

Zrádci je román o cestě ke světové válce, o zákulisní práci zpravodajských služeb, o chystaném puči namířeném proti říšskému kancléři a o Československu obětovanému v Mnichově neprozíravé iluzi o zachování míru. K zástupu státníků a politiků jsou přidány osobnosti nikoliv sice neznámé, ale přece ty, které bývají v dějepisných učebnicích odbyty spíše ve výčtu, než v analýze. To je například podplukovník německé zpravodajské služby Oster, jeho československý protějšek, František Moravec, či tehdejší zástupce prvního dělostřeleckého pluku v Ruzyni, Josef Mašín. Postavy, které se jistě jmenovitě do učebnic nedostaly, jsou pak řadoví příslušníci finanční stráže, obyvatelé Varnsdorfu a podobně.

Proto aktérům tehdejších událostí Šulc přidělil – jak doznává – fiktivní profil a přimyslel charakter. Z nich je to především český „financ“ Eman Kubec a Němka Barbora Steinová, jejichž milostný poměr ilustruje typické paradoxy takzvaných pohnutých dějin.

O knize

Jiří Šulc:

Zrádci

Knižní Klub, Praha, 496 stran, doporučená cena 329 korun.

Obálka knihy Jiřího Šulce Zrádci

Obálka knihy Jiřího Šulce Zrádci

Prospěšná a přitažlivá je Šulcova kniha právě tím, že svoji vyvolenou historickou šachovnici rovnoprávně zaplnil událostmi a figurami z protilehlých stran budoucích barikád. Paralelně, vždy po několika stránkách či odstavcích, se posouvá děj v říšských i českých kancelářích, na celnici či v konkrétní domácnosti. Čtenář má možnost uvědomit si sled dění a dopad včasných či nerozvážných rozhodnutí. Konkrétně si třeba uvědomíme, jak bylo tehdy komplikované rychle ověřit některé informace a tvrzení. Historie je tu živá a kořeněná věrohodnými podrobnostmi a roste na téměř pěti stech stranách Šulcovy knihy logicky a přehledně.

Toporné fabulování

Literární stránka románu je ovšem jeho slabinou. V autorské poznámce čteme: „Jako obvykle jsem musel reálie vyprávěného příběhu místy zjednodušit, aby kniha zůstala srozumitelná.“ Pochopitelně, bez toho bychom byli u suchopárného popisu. Jenže ve chvílích, kdy Jiří Šulc nečerpá z historických studií a dokladů, nýbrž má a musí fabulovat, šije podle nudného vzorníku, hladce, aby vše dospělo do potřebného momentu, k další doložitelné události. Smyšlené charaktery jsou redukované, schematické; hrdinové hrdinští, padouši podlí.

Evidentní je to právě v případě smyšlených postav celníka a jeho dívky. V tom, co se týká jejich osobního příběhu, jsou tak toporní a sošně si mění své „přihrávky“, že kdybychom tento „románek“ z knihy vypreparovali, bylo by to čtení k uzívání.  

A tak paradoxně k oživení tohoto díla přispívá pevná půda dějin, zázemí cizích výzkumů a studií, kompilace sesbíraného materiálu, účelově slepeného a postrkovaného explicitní vatou.



Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.