Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Způsobí zlotřilí fyzici konec světa?

aktualizováno 
-
Když v roce 1945 vrcholil americký projekt Manhattan, vznikla otázka, zda při pokusném výbuchu atomové pumy nevzplane celá zemská atmosféra. Teprve když se fyzikové v Los Alamos ujistili, že to je zcela vyloučeno, pumu vyzkoušeli. Před patnácti lety poukázali teoretici, rozvíjející teorii takzvaného kvantového vakua, že světu hrozí mnohem grandióznější nebezpečí. Kvantové vakuum by bylo možné pozorovat v uzavřené krabici, kterou ochladíme na 0 kelvinu a z níž odčerpáme všechny částice. Vyskytuje se v různých energetických stavech, mezi nimiž dochází v průběhu rozpínání (a tedy i ochlazování) vesmíru ke spontánním fázovým přechodům podobně jako když se ochlazená pára fázově mění v kapalnou vodu a při dalším chlazení dokonce v tuhý led. Při fázových přechodech kvantového vakua se uvolňuje nepředstavitelně velká energie, jež drasticky mění podmínky ve vesmíru. Naštěstí pro nás se podle shodného názoru kosmologů odehrály všechny fázové přechody vakua v prvních zlomcích první sekundy po velkém třesku. Fyzika však zná pojem přechlazené kapaliny, kdy opatrným chlazením vody lze její teplotu snížit pod standardní bod mrazu. Stačí pak ovšem zcela nepatrný vnější podnět (slabé drcnutí do ledničky) - a voda rázem zmrzne. Není proto vyloučeno, že současné kvantové vakuum je "přechlazené" a jeho "šťouchnutím" pomocí třeba jen jediné částice, urychlené v mocných urychlovačích, vyvoláme dokonalou zkázu světa! To zní naprosto zlověstně, ale fyzikové opět propočítali i tu nejnepříznivější shodu okolností a ukázali, že ani dnešní, ani budoucí urychlovače žádné nebezpečí uměle vyvolaného soudného dne nepředstavují. Ve vesmíru totiž nezávisle na schopnostech pozemských fyziků stále probíhají procesy, kterým zatím příliš nerozumíme, ale jež způsobují nesrovnatelně mocnější a častější pošťuchování vakua než všechny urychlovače světa dohromady. Letos v únoru oznámili fyzikové z Evropské laboratoře pro výzkum částic, že se jim při srážkách iontů olova s atomy zlata podařilo dosáhnout teploty bilionu kelvinů, odpovídající teplotě raného vesmíru zhruba deset mikrosekund po velkém třesku. Ani z toho však žádné riziko soudného dne pro lidstvo neplyne. Mám pocit, že pokud si někdy podřežeme větev života, na které sedíme, budou to spíše fyzikové, kdo budou povoláni k nápravě věcí lidských.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.