Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Puč v Československu nebude, soudila CIA dva měsíce před únorem 1948

  19:36aktualizováno  19:36
Komunistický puč v Československu je nyní nepravděpodobný, protože by se zřejmě neobešel bez nasazení sovětské armády a to by byl risk, soudila na konci roku 1947 americká zpravodajská služba CIA. Do únorové krize, v níž se KSČ chopila absolutní moci, scházely jen týdny.

Prezident Edvard Beneš (uprostřed) přijal 25. února 1948 Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Beneš ustoupil masivnímu nátlaku a jmenoval nové ministry podle komunistického diktátu. | foto: ČTK

Analýzu situace v Československu na sklonku roku 1947 vypracovala CIA - samozřejmě v utajeném režimu - 12. prosince zmíněného roku. Pro badatele byla dostupná od roku 2013, nyní ji ale díky zpřístupnění na internetu mohou číst všichni (najdete ji zde).

Zveřejněné dokumenty

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v úterý zveřejnila na internetu téměř 13 milionů stránek odtajněných dokumentů, které byly dosud přístupné pouze ze čtyř počítačů v národním archivu v Marylandu. V on-line knihově je zároveň mnoho materiálů, které se týkají Československa. Jeden z nich hovoří například o atomovém dělu umístěném v Košicích (více zde). Dokumenty si můžete prohlížet ZDE.

Lze spekulovat, nakolik analýza Američany ukolébala a zda přispěla k tomu, že Západ o dva měsíce později jen nečinně přihlížel pádu Československa do vazalství Kremlu. Je nicméně pravdou, že americký ministr zahraničí George C. Marshall v listopadu 1947 své kolegy v kabinetu informoval, že lze očekávat sovětské upevnění moci nad Československem.

Prosincová analýza CIA je poměrně obšírná, zpravodajská hlášení byla mnohdy výrazně kratší. Co se v ní píše?

Agentura hodnotila dění v Československu jako důležité. „Schopnost ČSR vzdorovat očekávanému sovětskému náporu vzbudí silnou odezvu napříč Evropou (...) V Československu se ukáže, zda může socialistický stát v poválečné Evropě úspěšně fungovat, aniž by se stal kořistí komunistů. Což může napovědět, jaký bude vývoj v západní Evropě,“ uvedli zpravodajci v době, kdy se komunistické strany snažily chopit moci i v Itáli či Francii.

„Komunisté zeslábli a Češi milují svobodu“

Američtí zpravodajci zaznamenali, že komunisté zvítězili v československých volbách roku 1946 a že jim do rukou hrála i situace v okolních, Sověty ovládaných regionech. „Se závazkem spojenectví se SSSR a v téměř úplném obklopení Sověty okupovanými oblastmi se Československo musí přizpůsobovat zahraničněpolitické linii Kremlu,“ konstatují Američané.

Fotogalerie

Poměrně přesně vylíčili vzestup moci komunistů v ozbrojených složkách - například upřednostňování svých sympatizantů mezi důstojníky při povyšování. Komunistům podle zprávy hrála do rukou kontrola odborů i prezentace SSSR jako záruky ochrany před německým revanšismem.

Protikomunistické síly ovšem CIA pokládala v prosinci 1947 za „silnější než před dvěma lety“. I proto, že Sověti nemohli v Československu postupovat s brutální přímočarostí aplikovanou v Polsku - nebo dokonce v Maďarsku či ve své okupační zóně Německa, tedy v poražených státech. Čechoslováci, líčila CIA, „jsou politicky vyspělí, prodchnutí západním ideálem demokracie, mají vysokou úroveň života a milují svobodu“. Že oceňují Sovětský svaz byla podle agentů jedna věc; že instinktivně odmítají totalitu a policejní stát, zcela jiná.

Iluzemi o metodách Sovětů a komunistů přitom Američané netrpěli. Všímali si toho, jak tvrdý sovětský nátlak přiměl Československo odmítnout Marshallův plán (americkou pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu evropských zemí, pozn. red.). Věděli o zatýkání protikomunistických činitelů v roce 1947, věděli o komunistických provokacích vůči politickým protivníkům - hlavně národním socialistům, sociální demokracii a Slovenské demokratické straně.

Československo součástí SSSR?

V jedné z pozdějších zpráv, datované k září 1948, se CIA zabývá možností, že se Moskvou ovládnuté Československo brzy formálně stane svazovou republikou SSSR.

Krok označovala CIA za "velmi pravděpodobný", motivovaný snahou Kremlu upevnit své impérium i vzhledem k tehdy probíhající berlínské krizi (více o blokádě zde).

Začlenění Československa do SSSR se podle CIA mělo odehrát tak, aby vše vypadalo spontánně a na základě vůle lidu. CIA zmiňovala, že řada politiků začlenění Československa do SSSR podporuje - například Rudolf Slánský, Alexej Čepička, Zdeněk Fierlinger. "Západ Československo odepsal," uvádí zpráva na podporu argumentu, že by se obyvatelstvo proti kroku patrně příliš nebouřilo.

KSČ by potřebovala pomoc Rudé armády, soudila CIA

Vycházeli ovšem z předpokladu, že pokud by se Sověti zmocnili Československa silou, víc by ztratili než získali. Analýza usuzuje, že země, braná z pohledu Moskvy jako zdroj dodávek pro sovětský průmysl, by zpřetrhala obchodní vazby se Západem, zchudla by a rozmnožily by se v ní sabotáže.

„Konečné rozhodnutí o taktice československých komunistů ale padne v Moskvě,“ byla si vědoma CIA - a brzký komunistický převrat označila za nepravděpodobný.

„Komunistický převrat by nyní byl obtížnější než před dvěma lety a pravděpodobně by se neobešel bez pomoci sovětských vojsk, čímž by SSSR riskoval vážné mezinárodní komplikace,“ usuzovala CIA a upozorňovala i na to, že by se Sověti dostali do konfrontace v rámci tehdy poměrně nově založené OSN. Zvýšenou aktivitu československých komunistů na sklonku roku 1947 přisuzovali Američané testování síly demokratické opozice.

Vedle už zmíněného ekonomického propadu Československa zmiňovali američtí zpravodajci také racionálně se jevící předpoklad, že Moskva spíš vyčká, jak se vyvinou krize ve Francii a Itálii - pokud by tyto země nakonec komunisté ovládli, nebyl by důvod spěchat s Československem.

Jak známo, události se nakonec vyvinuly jiným směrem. Českoslovenští komunisté, v obavě z volební porážky a ruku v ruce se sovětskými poradci, v únoru 1948 „zařídili“, aby se žádné svobodné volby v květnu už nekonaly.

Americký týdeník o únorovém puči v Československu v roce 1948:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při tragédii na stadionu Hillsborough v Sheffieldu bylo umačkáno 96 fanoušků...
Kvůli tragédii na Hillsborough obvinili 6 lidí včetně policejního velitele

Šest lidí bylo obviněno kvůli tragédii na fotbalovém stadionu Hillsborough v Sheffieldu, kde bylo v roce 1989 umačkáno 96 lidí. Mezi obviněnými je podle...  celý článek

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg
Obranné výdaje spojenců v NATO porostou o 4,3 procenta

Evropské země NATO a Kanada zvyšují výdaje na obranu. V letošním roce předpokládáme reálný růst o 4,3 procenta, oznámil šéf Aliance Jens Stoltenberg. Na...  celý článek

Pověrčivá Číňanka hodila do motoru letadla mince, zastavila tím odlet. (27.6....
Čínská stařenka hodila do motoru mince pro štěstí, letadlo evakuovali

Pověrčivá stará paní zabránila v úterý odpoledne v Šanghaji startu letadla společnosti China Southern Airlines, když cestou na palubu hodila do motoru hrst...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.