Internetové stránky televize al-Džazíra

Internetové stránky televize al-Džazíra | foto: http://english.aljazeera.net

Zpravodajská al-Džazíra slaví patnáctiny svrháváním arabských autokratů

  • 4
Arabská zpravodajská stanice slaví patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu se vypracovala v celosvětově uznávanou značku, která přináší to nejexkluzivnější zpravodajství z muslimských zemí. V převratných událostech arabského jara dokázala sehrát jednu z hlavních rolí.

Ostrov pro všechny Araby

Doslovný překlad slova al-Džazíra znamená "ostrov".

Právě tímto výrazem je literárně nazýván celý Arabský poloostrov ve smyslu sounáležitosti všech Arabů a jejich společných kořenů.

Nejúspěšnější arabská zpravodajská stanice začala vysílat právě před patnácti lety, 1. listopadu 1996. Už po první válce v Zálivu bylo jasné, že region potřebuje alespoň částečně nezávislé zpravodajství, které bude muslimům přinášet nejnovější informace.

Do tří let dokázala nová stanice zabezpečit čtyřiadvacetihodinové vysílání a na přelomu tisíciletí se stala nejsledovanějším kanálem v arabském světě. Mezinárodní proslulosti dosáhla po 11. září a vypuknutí války v Afghánistánu. Jako jediná totiž měla v Kábulu svoji pobočku a snadno jako první přinášela aktuality z bojů.

Jako cíleně nestranné médium se nikdy nebála zveřejňovat nahrávky arciteroristy Usámy bin Ládina. Ty posloužily jako ideální reklama a pomohly stanici etablovat se v celosvětově známou značku.

V hlavní roli arabského jara

Události letošního arabského jara pak umožnily katarské televizi blýsknout se v tom nejlepším profesním světle. Informovala o dění ve všech státech zmítaných občanskými nepokoji a dokázala doslova v přímém přenosu přenést frustrace mladých Arabů do celého světa. Na úspěchu nespokojených davů v Tunisku, Egyptě a naposledy v Libyi měla výrazný podíl.

I samotní autoritativní vládci se snažili zpravodajství přerušit a utnout tok aktuálních informací. Prvním kamenem letošního severoafrického domina bylo Tunisko. Tisíce nespokojených vyšly do ulic poté, co se loni v prosinci na protest upálil mladý zelinář. V moderních dějinách malé země nebyl první, a přesto právě jeho čin měl takový dopad v regionu.

Nezávislá novinařina po katarském způsobu

Al-Džazíra je nyní nejsledovanější satelitní televizí na Blízkém východě a podle amerických diplomatů toho také katarský emír umí využít. "Schopnost al-Džazíry ovlivňovat veřejné mínění v regionu dává Kataru do rukou značné mocenské páky. Stanice navíc slouží k zlepšování mezinárodních vztahů. Například díky laskavějšímu zpravodajství o saúdské královské rodině došlo k usmíření mezi Katarem a Saúdskou Arábií," psal do Washingtonu americký ambasador v Dauhá John LeBaron. Podle této depeše dokonce emír nabízel egyptskému prezidentovi Husnímu Mubarakovi, že al-Džazíra se v jeho zemi na rok odmlčí, pokud Káhira změní stanovisko k mírovým rozhovorům mezi Izraelci a Palestinci. Když pak na konci ledna vypukly v Egyptě nepokoje, začal Mubarakův režim signál nepohodlné al-Džazíry rušit. Šéfové televize se zaklínají nezávislou novinařinou a trvají na tom, že si do práce mluvit nenechají. Západní pozorovatelé však stanici vyčítají čím dál větší provázanost s katarským emirátem, obzvláště poté, co byl generálním ředitelem zvolen člen emírovy rodiny

Redaktoři al-Džazíry nalezli video z tuniských protestů na Facebooku a ještě ten večer ho odvysílali ve zpravodajské relaci. Zoufalý čin nespokojeného mladíka tak náhle dostal nadnárodní rozměr a motivoval tisíce dalších, aby vyrazily do ulic. Podíl katarské stanice na arabském jaru je tak přinejmenším stejný jako tolik opěvovaný podíl sociálních sítí.

"Al-Džazíra rázně ukončila monopol západních médií a vnesla do moderní žurnalistiky více důvěryhodnosti. Nechci tvrdit, že arabské jaro zažehla jenom ona, ale výrazně přispěla k úspěchu protestujících," uvažuje Philip Seib, generální ředitel amerického úřadu pro mezinárodní vztahy.

Někteří stanici po severoafrických změnách přisuzují zásadní odpovědnost, další mluví o důsledném pozorovateli a třetí ji odsuzují prostě jen jako senzacechtivého provokatéra. I kdyby měli pravdu všichni, tak nesporným faktem zůstává, že události arabského jara plně zapadají do agendy televizní stanice.

Kaddáfí se al-Džazíry bál

Úroveň a vehementnost zpravodajství se lišila země od země. V případě Egypta a Tuniska byl prvotní přístup i přes uveřejnění videa s upáleným mladíkem spíše vlažný. Po vypuknutí protestů se však do přenosů pustila s takovou vervou, že výrazně napomohla pádu bin Alího i Mubaraka. Egyptský prezident se pokusil přerušit vysílání příliš pozdě.

Vliv televize nepodcenil akorát libyjský hegemon Muammar Kaddáfí, který al-Džazíře cíleně zamezoval přístup k informacím dlouho před vypuknutím nepokojů.

V případě Sýrie byla televize naopak zpočátku zdrženlivá, protože se nedalo dostatečně rozpoznat, zda protesty přerostou původní lokální úroveň. Po vypuknutí však stanice situaci pečlivě monitoruje, obzvlášť poté, co syrský režim uvěznil její korespondentku Dorothy Parvazovou.

Al-Džazíra se tak za patnáct let v éteru stala hlavním hráčem na arabském mediálním poli. A že její expanze rozhodně nekončí, dokazuje i dárkem, který si nadělila právě k 1. listopadu, kdy by měla zahájit vysílání její bosenská mutace.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video