Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Planetu si likvidujeme rychleji, než se zdálo. Už teď nám chybí půlka

  1:00aktualizováno  1:00
Lidstvo žije nad přírodní poměry a bohaté státy na úkor chudých. K zachování rovnováhy přírodních zdrojů by lidstvo už v současné době potřebovalo navíc ještě další polovinu planety. A tento trend nadále stoupá, varuje Světový fond na ochranu přírody ve zprávě Living Planet Report 2012.
Země z vesmíru. Ilustrační snímek

Země z vesmíru. Ilustrační snímek | foto: AP

Stav naší planety se podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nadále zhoršuje. Přibližně 2,7 miliardy lidí má přinejmenším čas od času špatný přístup k pitné vodě. Ročně z povrchu planety zmizí 13 milionů hektarů lesa, lesní porost přitom přirozeně odbourává oxid uhličitý. Početní stavy obratlovců jsou oproti roku 1970 o 30 procent menší.

"Musíme zachovat biodiverzitu a snížit naši ekologickou stopu," uvedl Eberhard Brandes, který vede německou pobočku WWF.

Situace je špatná především v tropických oblastech, kde se zmenšila zvířecí populace od počátku zaznamenávání v roce 1970 o 60 procent. Kriticky ohrožený druh, kterému reálně hrozí vyhynutí, je například delfínovec čínský, druh sladkovodního delfína. Volně žijících tygrů je po celém světě jen 3 500 kusů, odhaduje WWF.

Ekologická stopa

Ekologická stopa (ES) je uměle vytvořená jednotka, která určuje, kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje.

Zároveň koncept ES zkoumá čerpání a spotřebu obnovitelných přírodních zdrojů dané populace. Je tak vyjádřena jako plocha ekologicky produktivní země a vody potřebná k produkci spotřebovaných zdrojů a zničení vzniklého odpadu.

Koncept ES byl vytvořen, aby odpověděl na otázku, zda lidská populace žije v hranicích únosné ekologické kapacity, a aby odhadl dopad, jaký mají aktivity člověka na přírodu. Každý spotřebovává přírodní zdroje ve formě jídla, energie a materiálů, čímž zatěžuje nosnou ekologickou kapacitu.

Zdroj: Wikipedie

Dramatický dopad má také nadměrný rybolov. Ve vodách, kde se provádí nadlimitní výlovy, neubývají jen tuňáci nebo tresky. V mořích oproti stavům v roce 1970 ubyla více než pětina ryb a ve sladkých vodách dokonce 37 procent.

V oblastech mírného pásma se naproti tomu stavy zvýšily o třetinu. To ale podle WWF neznamená, že by se zde oproti tropům zlepšila biodiverzita. Na počátku měření v roce 1970 totiž již Evropa dosáhla vrcholu ničení přírody, zatímco na jižní polokouli tento proces teprve začínal. Svou roli pak sehrála i opatření na ochranu přírody, takže se například populace vydry říční mohla opět rozrůst.

Už teď potřebujeme půl planety navíc

Zpráva obsahuje také výpočet toho, kolik prostoru potřebuje člověk, aby byly uspokojeny jeho životní potřeby. Biokapacita jako množství obnovitelných přírodních zdrojů, které Země nabízí, stojí proti ekologické stopě, součtu spotřebovaných zdrojů. Z obou pojmů pak vychází globální hektar. Při spravedlivém a k přírodě šetrném přerozdělení připadá celosvětově k dispozici 1,8 Gha na osobu. V současné době je spotřeba na osobu 2,7 Gha, což je o polovinu globálního hektaru více.

V přepočtu WWF to tedy znamená, že k zachování rovnováhy přírodních zdrojů by lidstvo potřebovalo navíc ještě další polovinu planety. A tento trend nadále stoupá.

Nejhlubší ekologické stopy zanechávají bohaté země, v jejichž čele stojí Katar a Kuvajt. Zde je spotřeba téměř dvanácti, respektive deseti globálních hektarů na hlavu. Například Německo, které je ve středu tohoto žebříčku, má spotřebu 4,6 Gha na osobu. Na opačném konci oproti Kataru stojí Východní Timor a Afghánistán, tyto státy vykazují spotřebu menší než 0,5 Gha.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Japonsko krotí sebevraždy. Rizikovou skupinou jsou přepracovaní zaměstnanci

Japonsko se dlouhodobě potýká s vysokým počtem sebevražd a vláda proto hledá možná řešení, jak lidem vrátit chuť do života. Nově si předsevzala řešit problém...  celý článek

Ilustrační snímek
Mužům v západních zemích povážlivě klesá počet spermií, varují vědci

Muži v Evropě, ale také v dalších regionech západního světa, se potýkají s vytrvalým úbytkem spermií. Od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom...  celý článek

Jedenáctiměsíční Charlie Gard trpící nevyléčitelným syndromem mitochondriálního...
Chceme, aby Charlie zemřel doma, žádají soud rodiče nemocného chlapce

Britští rodiče nevyléčitelně nemocného jedenáctiměsíčního Charlieho Garda se v úterý obrátili na soud s žádostí, aby synovi umožnil zemřít doma. Jejich právník...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.