"Zprávu jsme schválili," oznámil Rajendra Pachaurí, předseda Mezivládního panelu OSN, na dopolední tiskové konferenci v Bruselu.
O dokumentu jednali celý týden vědci a diplomaté ze 120 zemí. Diskutovalo se až do pozdních nočních hodin. Podle klimatologa Jana Pretela, který zde zastupoval Česko, se jednalo doslova o každém řádku.
Nejvíce připomínek měly Čína, Saudská Arábie a Rusko. Zmírnit části o škodlivém dopadu lidského využívání fosilních paliv se snažily i Spojené státy americké.
Text popisuje negativní dopady, které změna klimatu přinese globálnímu ekosystému, ekonomice a zdraví lidí. Navazuje na únorovou zprávu IPCC, podle které k oteplování přispívá lidská činnost. - více zde
Hrozba pro chudé země
Jednotlivé regiony podle odborníků vyjdou z možných klimatických změn různě. Změny podnebí znevýhodní chudé regiony a ekonomická nerovnost mezi různými oblastmi se ještě zvýší. Takový stav může vést k dramatické migraci.
Oteplování může nejhůře postihnout už beztak chudou Afriku. Není vyloučeno, že zvýšená hladina afrických řek Nil a Niger zaplaví okolní úrodné oblasti. Odborníci odhadují, že obyvatelé Afriky přijdou do roku 2080 až o osm procent zemědělské půdy.
Nebezpečí hrozí i dalším světadílům. V Latinské Americe se rozšíří suché oblasti, hrozí požáry, východní část Amazonie by se mohla kvůli úbytku vody dokonce proměnit v savanu.
Sucho postihne i Asii, kde by mohla až miliarda lidí trpět nedostatkem vody, neboť se ledovce zmenší až na pětinu své dosavadní plochy.
Evropy se změny také dotknou, ale některé části na nich mohou i vydělat. Zatímco jih Evropy (Středomoří) utrpí škody a přijde až o 50 procent svého potenciálu, sever kontinentu může naopak až 30 procent získat. Úrodnost půdy zde možná až o čtvrtinu vzroste. - více zde
Vědci dávají návod politikům
Zpráva by se měla stát návodem pro politiky, jak se ke klimatickým změnám stavět.
„Dnes zveřejněný dokument IPCC je určen především politikům. Já proto v co nejkratší době zajistím, aby český překlad dnes zveřejněné zprávy dostali všichni čeští ministři, poslanci i senátoři,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.
Dokument bude představen i na červnovém summitu skupiny G8, kterého se zúčastní mimo jiné americký prezident George Bush. USA totiž odmítají přistoupit na Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů.
Vědci se shodují, že klimatické změny nejsou jen nějaká vzdálená, neurčitá hrozba. Naopak. "Celý ten problém je něco, co je mnohem více aktuálnější zde a nyní než v nějaké budoucnosti," řekl Neil Adger, jeden z britských vůdčích autorů dokumentu.
Bruselská zpráva je druhým ze tří dílčích dokumentů. První byl zveřejněn v únoru v Paříži, třetí, který bude pojednávat o zmírňování globálního oteplování, bude zveřejněn 4. května v Bangkoku. V listopadu přijmou odborníci ve Valencii závěrečný souhrnný dokument.
