Na diskriminaci žen na trhu práce nejvíce doplácejí matky s malými dětmi. To zřejmě ovlivňuje nízkou porodnost.
V 90. letech přišlo rozvodem o jednoho rodiče přes 340 tisíc dětí, uvádí zpráva.
Konstatuje také, že v roce 2003 bylo uzavřeno nejméně sňatků od konce první světové války a že počet rozvodů se už blíží hranici 50 procent, kdy se bude rozvádět každé druhé manželství.
Počty sňatků se v 90. letech snižovaly i přesto, že do zralého věku dospěly silné populační ročníky narozené počátkem 70. let. Právě odkládání prvních sňatků se nejvíc podílelo na menším počtu uzavřených manželství.
Ženy vydělávají méně
Podle údajů z roku 2002 vstupovali do manželství muži v průměrném věku asi 30 let, ženy pak zhruba v 27 letech. Česko se tak přiblížilo průměrným hodnotám v západoevropských zemích.
Podíl nezaměstnaných žen je od roku 1990 neustále vyšší než nezaměstnaných mužů. V roce 2003 činil rozdíl téměř tři procentní body v neprospěch žen.
Průměrná mzda žen dosahuje přibližně tří čtvrtin průměrné mzdy mužů. Nejhůř jsou na tom právě ženy ve věku od 30 do 39 let, kdy většina z nich pečuje o nezletilé děti. Dostávají v průměru méně než 70 procent mužské mzdy. Rozdíl je ale podle zprávy srovnatelný s členskými státy Evropské unie i třeba s USA.
Počet narozených dětí nejprve klesal a v letech 1997 až 2001 se udržoval na úrovni 90 tisíc ročně. Mírně růst začal v letech 2002 a 2003. V mezinárodním kontextu je však úroveň plodnosti 1,17 dítěte na ženu v roce 2002 a 1,18 v roce 2003 stále jednou z nejnižších na světě, uvádí zpráva.
