V bance má být uloženo 4 tisíce zamrazených jednotek krve. S naplňováním takzvané kryobanky chtějí lékaři začít už od příštího roku.
Do té doby dokončí vývoj vlastních technologických postupů pro zamrazování krvinek. "Věříme, že se nám podaří vyvinout unikátní postup, který zaručí, že krvinky bude možné používat i tři týdny po rozmrazení," uvedl primář Miloš Bohoněk z oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Lékaři pracují na vlastní technologii
Dříve platilo, že se krev musí využít prakticky tentýž den, kdy byla odebrána. Moderní technologie dnes podle něj umožňují využívat krvinky 1 až 2 týdny po rozmrazení.
"Krev budeme zamrazovat s pomocí speciálních látek mechanicky v boxech při teplotě -80 stupňů Celsia," nastínil Bohoněk. V krevní bance pak budou uchovávány při teplotě -65 stupňů Celsia vždy po dobu deseti let.
Zmrazenou krev lze sice skladovat prakticky neomezeně, za deset let se však jednotky krve vymění nebo jejich dárci projdou dalšími lékařskými testy. "Každý dárce před odběrem prochází určitými lékařskými testy, které za deset let už nemusí platit," vysvětlil Bohoněk.
Banka se naplní za tři roky
Na unikátním projektu lékaři z vojenské nemocnice pracují už tři roky. Další tři roky pak bude trvat naplnění banky. Běžně odebraná a zpracovaná krev má podle Bohoňka použitelnost 42 dní, což vylučuje její uskladnění pro krizové situace, jako při neštěstích na území České republiky nebo při válečných konfliktech.
Vznik takovýchto center doporučila svým členským zemí i Severoatlantická aliance. Řada západních států včetně Velké Británie či sousedního Německa už podobné krevní banky má. "Nejdále jsou asi Spojené státy, které mají několik takových center po celém světě, včetně dvou nemocničních lodí," řekl primář Bohoněk.
Ve střední a východní Evropě tak podle něj jde o unikátní projekt. "Polsko má některé kryosklady, ale nepodléhají armádě. Sousední Slovensko buduje krevní banku podle nás," dodal Bohoněk.
Zásoby krve budou pro krize
Tři čtvrtiny kapacity strategické krevní banky budou zabírat zásoby krve pro krizové situace a krev pro pracovníky speciálních rizikových profesí, včetně vojáků. Zbytek pak budou tvořit takzvané vzácné krvinky, které jsou určeny pacientům, kteří mají v těle určité protilátky a potřebují speciální krevní konzervy.
V bance bude dlouhodobě ukládána i krev pacientů pro takzvané autotransfuze, pokud ji není možné odebrat několik týdnů před operací.
Na financování provozu banky se bude podílet armáda, fond státních hmotných rezerv a zdravotní pojišťovny. Náklady na uložení jedné krevní jednotky se budou podle lékařů pohybovat kolem 10 tisíc korun.
