Co si lze pod pojmem chemického a biologického terorismu představit?
Terorista navozuje uměle stav, který známe z průmyslových havárií. Nemusí to být terorista s batohem na zádech, ve kterém si ponese ampule s jedovatou látkou.
Prakticky každý dnes může zjistit, kde máme jaké zásobníky různých látek. Můžeme se bát, jestli nám neprasknou? Ta myšlenka je samozřejmě úplně návodná, protože když někdo bude chtít udělat velkou škodu, vleze přes plot do nějaké továrny, položí tam pár deka semtexu a už jedovatou náplň má a nemusí nic vyrábět ani shánět.
Samozřejmě existují látky, které jsou vysoce toxické, a kterých stačí opravdu lžička. Mám takový instruktážní graf. Vím, je to hrozná věc, ale když budu chtít zabít deset milionů lidí sarinem, tak mi budou stačit tři náklaďáky. Takhle jdou v tom grafu různé jedy a končí to třemi lžícemi botulotoxinu na deset milionů lidí. Takže si to donesete v kapse a republika není.
Lze u nás takovou látku zneužít?
Samozřejmě lze každou látku zneužít. Všechny takové látky jsou z hlediska nebezpečnosti a z hlediska legislativního ošetření rozděleny příslušnou vyhláškou a ty nejhorší látky, které známe ještě ze školy jako bojové chemické látky, jsou v kategorii číslo 1.
Pak jsou skupiny 2 a 3. To jsou látky, které pokud někdo chce mít, ať už jde o vysokou školu nebo výrobce, musí vůbec hlásit chuť, že je chce vlastnit. Státní úřad mu udělí nebo neudělí licenci po příslušné prověrce, jestli je může koupit a pracovat s nimi. Navíc to podléhá ještě mezinárodnímu dozoru.
Problematika chemie má centrum v Haagu a tam se v rámci deklarací udává, kolik má Česká republika gramů jakých látek a jaké instituce s nimi pracují. Mezinárodní organizace to může zkontrolovat přímo u nás. Už se to stalo několikrát a vždy bylo všechno v pořádku.
Mnohem záludnější jsou ale asi biologické látky...
Ano. Látky, které se dají zneužít k vyvolání infekce, jsou většinou původem nemoci zvířat. Antrax - zvířecí, brucelóza - zvířecí. Lidská medicína se o tyto látky do doby globálního terorismu až tolik nezajímala, protože nakazit se mohla třeba jedna chudinka dojička v kravíně, která onemocněla cestou skutečné infekce. V tomto lidská medicína nění příliš hnaná dopředu. Mnohem chytřejší jsou v tomto ohledu veterináři, kteří se s tím setkávali.
Ale u nás asi ne...
Česká republika měla ve své historii několik epidemií antraxu, ale vždycky v kožní podobě, která není smrtelná. Dostalo se to sem zcela legálně. Kdysi dávno jeden výrobce rukavic, byl největším exportérem kvalitních kožených rukavic u nás.
Všechny materiály na jejich výrobu vozil z Afghánistánu a dalších podobných přírodních ohnisek nákaz. Dělníci, kteří balíky se surovými kožkami překládali ručně, onemocněli přirozenou formou.
Kdyby jste chtěl být chytrý terorista, tak si ty biologické látky můžete vykultivovat právě z takových surovin. Biologie je nebezpečná. Biologickým zbraním se proto říká atomové zbraně chudých. Nepotřebujete žádnou velkou fabriku, stačí termostat, garáž a nerezový hrnec, ve kterém budete pěstovat. Samozřejmě nedostanete čistou kulturu, ale můžete škodit nebo alespoň vyhrožovat.
Proč to nikdo neudělá?
Proč? To je to samé jako s výbušninama. Největší sviňárny působí ti šílenci, kteří míchají trhaviny a explozíva takovým tím amatérským způsobem jako z americké detektivky.
Navštíví drogerii a nakoupí látky, ze kterých se snaží udělat bombu. Ta látka je pak nestabilní, chemicky nečistá, ve škole by dostali čtyřku, může jim to urazit ruce, protože látka může reagovat na otřesy, ale když toho udělají náklaďák, tak to tu stavbu zničí. Ten konečný efekt tady bohužel je.
Je Česká republika připravena na ochranu obyvatelstva před takovým nebezpečím?
Jsme připraveni na hodně a to i ve srovnání s jinými zeměmi. Záleželo by na velikosti krizové situace. Naše obyvatelstvo žije v přesvědčení, že nás všichni mají rádi a že se nám nic nemůže stát.
Stačí se podívat na hasičské statistiky a počty obětí při požárech ve výškových budovách. Podle národností mezi obětmi nebudou pravděpodobně Japonci. Jsou vycvičení na krizové situace, od zemětřesení až po požáry. Hoří hotel, Japonec jde do sprchy, namočí deku, zalehne na balkon, přikryje se a čeká až bude zachráněn.
Kdežto Češi začnou řvát, zmateně pobíhat, nadýchají se kouře a zemřou. Nebo když upustím v metru ampuli neškodné chemikálie. Budu beztrestný, protože si ji klidně vezmu z aktovky, hledal jsem mobil a vypadla mi na nástupišti. Způsobím mezi lidmi takovou paniku, že část lidí spadne do kolejiště a část se ušlape.
Měly by třeba školy své žáky povinně připravovat na krizové situace, tak jako třeba v Japonsku?
Je to nepopulární, když říkám ano. Samozřejmě, že jsme poznamenaní minulostí. Dneska umí každý na internetu, ale když dítě strčí sponku do zásuvky, hned volá lékaře, místo aby skočil a poskytl první pomoc.
Byli jsme národ kutilů a takových, kteří si umí poradit. Dneska každý čeká, že všechno udělá profík. Jako doktora mě štve, že lidé neví, jak dát umělé dýchání nebo zraněného uložit do stabilizované polohy.
Jde o to, aby lidé znali základní návyky. Když se někde u hranic na návsi nabourá cisterna s chlórem, aby věděli, že mají jít do nejvyššího patra a neotvírat okna, že se chlór drží při zemi.
 Liberečtí chemici předvádějí, jak se zkoumá zasažený terén. Odebírají vzorky jako při skutečné akci. |
