Rozruch mezi účastníky vyvolal projev Gerharda Schrödera, který kvůli jeho onemocnění v sobotu přednesl ministr obrany Peter Struck.
Kancléř v něm vyjádřil přesvědčení, že NATO už není hlavním místem, kde by transatlantičtí partneři diskutovali a koordinovali svou strategii, a navrhl přímější koordinaci mezi Evropskou unií a USA.
K řešení tohoto úkolu by podle Schrödera měl být ustaven výbor nezávislých expertů USA a EU, který by do roku 2006 na základě vlastní analýzy předložil zprávu s novými idejemi šéfům států a vlád zemí NATO.
Rumsfeld ujistil Schrödera, že aliance zůstává místem diskusí o transatlantických problémech. Šéf Pentagonu upozornil, že USA nemohou samy porazit terorismus a další hrozby a že je k tomu třeba kolektivního úsilí. Vyzval USA a evropské země, aby ukončily rozpory kvůli irácké válce a sjednotily úsilí ve válce proti terorismu.
Schröderovu kritiku odmítl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, podle něhož aliance prochází reformním procesem, má ještě mnohé možnosti, které musejí být vyčerpány, a žádné nové grémium nepotřebuje.
V neděli pak spolkový ministr zahraničí Joschka Fischer rázně popřel mylný dojem, který Schröderova slova u mnoha přítomných vzbudila, a potvrdil, že Německu jde skutečně o posílení, nikoliv oslabení aliance. Evropa a USA jsou na sebe existenčně odkázány, řekl šéf německé diplomacie.
I on ovšem označil za nezbytné nalezení nového transatlantického konsensu a vyzval k vytvoření fóra, na němž by se jednalo o sporných tématech jako například trestu smrti nebo Kjótském protokolu.
Generální tajemník OSN Kofi Annan pak vyzval Evropu a USA, aby podpořily plánovanou reformu OSN v zájmu zlepšení boje proti terorismu, zbraním hromadného ničení a regionálním konfliktům.
Annan také vyzval k posílení kolektivní bezpečnosti s důrazem na to, že rizika se rychle globalizují. Varoval před hrozbou šíření jaderných zbraní, terorismu a pandemií a vyzval k podpoře radikální reformy mezinárodního bezpečnostního systému. Zároveň vyzval státy, aby seriozně posoudily, jak mohou konkrétně pomoci k zastavení násilí a masakru civilistů v súdánském Dárfúru.
Na 41. bezpečnostní konferenci v Mnichově, které se zúčastnilo přes 240 obranných a bezpečnostních expertů, dominovaly otázky reformy struktur NATO zejména ve světle nalezení nové strategické jednoty mezi Evropou a USA.
Českou republiku na fóru zastupoval ministr obrany Karel Kühnl. Ten se svými kolegy hovořil také o vojenských misích NATO. Kühnl míní, že je Česká republika připravena vyslat vojenské instruktory do vznikající mise NATO v Iráku.
Možnost mise NATO na podporu mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci zmínil generální tajemník aliance. Podmínil však takový zásah mandátem OSN a žádostí obou blízkovýchodních aktérů. S výzvou, aby aliance posílila mezinárodní podporu obnoveného izraelsko-palestinského mírového procesu, vystoupil na konferenci i vysoký představitel NATO pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.
Na konferenci se hovořilo i o přetrvávajících bezpečnostních krizích ve světě, zejména konfliktu na Blízkém východě, krizi kolem severokorejského jaderného programu a stejné problematice v Íránu.
Konferenci provázela přísná bezpečnostní opatření, obavy z masových demonstrací krajní levice se nakonec nesplnily a žádné větší incidenty nebyly hlášeny. Při střetech bylo převážně lehce zraněno 18 osob, necelých pět desítek demonstrantů policie dočasně zadržela.
