Příslib padl před dvěma lety na jednání ministerstva se starosty obcí ze slavkovského bojiště, kteří s plánovanou stavbou v blízkosti památníku Mohyla míru nesouhlasí. Ministerstvo s tím nesouhlasí, tvrdí, že zvážilo všechny možné varianty.
Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že zpracovalo i varianty umístění radaru ve dvou dalších lokalitách, žádná však není z odborného hlediska rovnocenná nebo lepší než původně vybraná oblast u Sokolnic na slavkovském bojišti.
"Armáda sama tvrdila, že měla 13 možností, kde by radar mohl stát, ale za nejlepší prý považuje okolí slavkovského bojiště," řekl starosta Slavkova u Brna Petr Kostík.
Jak dodal, obce v okolí nechtějí bezhlavě blokovat výstavbu radaru na jihu Moravě, ale požadují, aby armáda s nimi jednala seriózně. "Měli s námi začít dávno jednat a ne se stále ukrývat za úřady. Ať nám nějaký expert jasně řekne, že nikde jinde radar postavit nelze," uvedl Kostík.
Vysílač by měl stát nedaleko památníku Mohyla míru, který je věnován 40.000 vojákům padlým v Bitvě tří císařů z roku 1805. Zařízení by nahradilo nynější tři zastaralé sovětské vysílače.
O účelnosti vysílače se v minulosti marně snažil vedení obcí přesvědčit tehdejší ministr obrany Miroslav Kostelka. Armáda vždy argumentovala tím, že radar je třeba ke střežení východní části vzdušného prostoru České republiky a to v rámci struktur NATO.
Odpůrci radaru namítají, že zařízení naruší krajinný ráz a zneuctí pietní místo. Lidé se obávají i případných zdravotních rizik. Armády je již ujistila, že se obávají zbytečně. Pokud by podle ní projekt neprošel, Česko by si u svých partnerů z NATO utrhlo ostudu a nezbývalo by nic jiného než u Sokolnic používat staré sovětské vysílače, které by se musely draze zrekonstruovat. více ZDE
"Už nejsme v době, kdy armáda zavelí a všichni srazí paty a dělají, co armáda chce," prohlásil starosta Sokolnic Jiří Životský.
Jeho obec se podle něj dostala do role pasivního pozorovatele, protože Krajský úřad v Brně obec vyloučil z územního řízení. "Naše pozemky nesousedí přímo s místem, kde by se měl radar stavět," vysvětlil Životský.
Lidé v obci podle jeho slov mají z výstavby strach. "Hlavně ti starší se bojí rušení televizního signálu nebo kardiovaskulárních přístrojů. Nechceme z toho třískat žádné peníze, jen objektivní posouzení, zda radar opravdu musí být tady," dodal Životský.
Loni ministerstvu obrany svitla naděje, že stavba radaru brzy začne. Budování vysílače dal totiž zelenou stavební úřad ve Slavkově u Brna na Vyškovsku, jeho verdikt ale zanedlouho zrušil jihomoravský krajský úřad.
Slavkovští úředníci při projednávání stavební žádosti totiž údajně porušili stavební zákon i správní řád. Armáda například řádně nedoložila doklady dokazující její vlastnické právo k pozemkům, kterých se výstavba týká. více ZDE
Územní řízení tak stále probíhá na úřadě ve Slavkově u Brna, až skončí pak teprve může armáda požádat o vydání stavebního povolení. "Faktem je všechny orgány, které se k tomu měly vyjadřovat, s výstavbou nesouhlasily. Nyní musí náš stavební úřad postupovat tak, jak si to přeje Krajský úřad v Brně," konstatoval starosta Slavkova Petr Kostík.
Ministerstvo sdělilo, že chybějící dokumenty již do Slavkova zaslalo. V současné době se podle resortu koná územní řízení nutné k zahájení stavebního řízení. Ministerstvo věří, že stavba radarové věže by mohla být zahájena už letos na jaře.
