Aliance už před ministerskou schůzkou souhlasila s pomocí, o kterou Varšava požádala při správě svěřeného sektoru v Iráku.
NATO Polsku pomůže při plánování mírové operace a poskytne polským jednotkám logistikou podporu, zpravodajské informace, komunikační systémy i rychlé a levné zásobování jednotek.
V Madridu ministři zahraničí všech 19 států aliance pomoc Polsku potvrdili, což analytici hodnotí jako jeden z důležitých kroků, jak zacelit rány, které NATO především kvůli odmítavému postoji Francie a Německa k ozbrojené intervenci proti Husajnovu režimu v Iráku utržilo.
"Názorové rozdíly ohledně Iráku a ochrany Turecka nás vyzkoušely. Aliance byla napadána, že ztrácí smysl i akceschopnost. Nyní, po inventuře víme, že jsme urazili velký kus na cestě transformace k nové roli NATO v 21. století," řekl generální tajemník aliance George Robertson.
Důkazem uhašení sporů kolem Iráku uvnitř je pak podle Robertsona skutečnost, že aliance v Madridu nijak nevyloučila možnost větší účasti na mírovém procesu v Iráku. Z jednání ministrů zemí NATO v Madridu vyplývá, že by pomoc Polsku se správou jednoho ze sektorů mohla být jakýmsi prvním krůčkem k rozsáhlejší operaci.
Větší roli a angažovanost NATO v poválečném Iráku si přejí hlavně Spojené státy. Americký velvyslanec při NATO v Bruselu Nicholas Burns oznámil, že USA by mohly alianci brzy požádat o větší účast. Některé americké deníky s odvoláním na své diplomatické zdroje naznačily, že větší angažovanost NATO v Iráku, by se mohla odvíjet na základě fungování polské mise.
Analytici nevylučují, že po sestavení kontingentu a několikaměsíční správě sektoru by Polsko mohlo předat operaci alianci. Podobně tomu bylo i v případě mírových sil ISAF v Afghánistánu, kde NATO převezme velení v září. Původně tam rovněž aliance zajišťovala jen logistickou pomoc německým a nizozemským silám v Kábulu a nyní misi povede.
Spokojen s velmi smířlivím a vstřícným postojem celé devatenáctky k iorácké otázky byl po zasedání v Madridu i George Robertson. Jak uvedl, členské země potvrdily, že o zapojení v poválečném Iráku neodmítají jednat. Někteří členové pak podle něj po větší angažovanosti volají.
