ZAOSTŘENO
Bush v Evropě: zprávy, analýzy, rozhovory čtěte zde
To však vůbec neznamená, že by představitelé Spojených států a jejich evropští spojenci měli stejný názor na řešení všech problémů.
V Bruselu se také potvrdilo, že existují výrazné názorové rozdíly, které mohou soudržnost transatlantické aliance už v příštích měsících zásadně nahlodat. Pokud však budou Američané a Evropané dál jednat v duchu dnešních bruselských summitů, mohou být schopni rodícím se svárům zabránit.
Francouzský prezident Jacques Chirac společně s dalšími Evropany potvrdil, že Evropská unie hodlá v dohledné době zrušit zbrojní embargo vůči Číně.
George Bush na druhé straně upozornil, že americký Kongres by v takovém případě mohl rozhodnout o odvetných krocích vůči EU. Pravděpodobně by zamezil transferu amerických špičkových technologií do Evropy.
V zájmu obou stran je však podobné roztržce zabránit. Bush si sice není jist, zda se to podaří, ale vítá snahu Evropanů vyjít vstříc americkým obavám. Evropská unie by především mohla stanovit přísná pravidla pro vývoz technologicky vyspělých zbraňových systémů, který by Washingtonu vadil nejvíce.
Rozdíly jsou i v postojích některých evropských zemí a Spojených států vůči Íránu a Sýrii. Cíle jsou stejné – zabránit íránskému vývoji jaderných zbraní a zasadit se o stažení syrských jednotek z Libanonu.
Evropané však spíše dávají přednost lákání Teheránu a Damašku na výhody ekonomické spolupráce. Prezident Chirac a německý kancléř Gerhard Schroder požadují, aby se k takové politice připojili i Američané. Ti však váhají a ve vztahu k oběma islámským zemím sázejí spíše na hrozby.
Hitem je šíření svobody
Státníkům se nicméně na bruselských summitech podařilo zaměřit pozornost na ty oblasti, v nichž už si Američané a Evropané vycházejí vstříc a slibují si úzkou spolupráci. "Nikdo nemůže bojovat proti terorismu osamoceně," prohlásil v Bruselu šéf Evropské komise José Manuel Barroso.
Spojenci v NATO hodlají posílit vojenskou přítomnost v západním Afghánistánu a budou také cvičit příslušníky iráckých ozbrojených sil.
Americký prezident v Evropě ukázal, že hitem jeho zahraniční politiky ve druhém funkčním období má být šíření svobody a demokracie ve světě, zvláště v oblasti velkého Blízkého východu. Zatímco v dřívějších projevech George Bush hojně užíval slovo "válka", nyní ho nahradil slovem „svoboda“.
Londýnský analytik Lawrence Freedman v listu Financial Times tvrdí, že posun v Bushově přístupu je mimo jiné projevem americké slabosti – USA jsou vojensky vázány v Iráku a nemohou se příliš spoléhat na použití vojenské síly v dalších částech světa.
I to je jeden z důvodů, proč Washington nyní více vyhledává spojenectví Evropanů. Ti by neměli mít s "šířením svobody" ve světě problém. Není však vyloučeno, že každý si tento cíl bude vykládat po svém.
