Požírání výkalů neboli koprofagie je u psů poměrně častý problém. K nalezení příčiny a odstranění zlozvyku je potřeba velká trpělivost, naděje na nápravu je ale značná. Ještě důležitější je však vědět, jak koprofagii předcházet.
Štěně po sobě nemá uklízet
"Existuje jedna situace, kdy je koprofagie zcela přirozená, a to tehdy, když fena uklízí výkaly po štěňatech. Je to pud z divoké přírody, který má zajistit utajení mláďat před nepřáteli," vysvětluje Věra Brunclíková, majitelka psí školy Ambra.
Štěňata ovšem mohou toto chování po matce napodobovat, a to už zcela v pořádku není, zejména požírají-li své výkaly pravidelně. V takovém případě je často na vině špatná hygiena v chovu. Prostory, kde jsou štěňata umístěna, by měl správný chovatel čistit několikrát denně. Jsou-li štěňata neustále špinavá, není divu, že se snaží očistit, a požírání výkalů se pro ně stane něčím samozřejmým.
Dalším kritickým momentem pro vznik koprofagie je nácvik vyprazdňování na určeném místě.
"Trestat štěně za to, že udělá svou potřebu v bytě, je začátek bludného kruhu," upozorňuje Věra Brunclíková. "Může pak začít své výkaly požírat ze strachu před trestem. Majitel pejska se o tom nemusí dlouhou dobu vůbec dozvědět. Kromě toho bude se psem trávit nekonečné hodiny venku a čekat, až se vyprázdní, ale pes se bude bát: neví totiž, že ,venku se smí', ale dobře si pamatuje, že v přítomnosti pána za ,tyhle věci' vždy přichází trest."
Špatná strava, nebo smutek?
Začne-li výkaly požírat dospělý pes, může za to přibližně v polovině případů nevhodná strava. Zde budete muset trochu experimentovat, abyste zjistili, co vašemu psovi nejlépe vyhovuje. Důležitý je i dostatečný přísun vitaminů a minerálů. Z tohoto důvodu je nejlepší zkusit některou renomovanou značku krmiv nebo doplňků pro psy. Občasný nákup několika barevných "vitaminových" tyčinek nic nevyřeší.
Psy často lákají také kočičí výkaly, protože jim nesmírně voní. To se dá někdy vyřešit přípravou chutné a hlavně aromatické stravy. Vzpomeňte si na vyprávění O pejskovi a kočičce a čas od času svému svěřenci dopřejte třeba syreček, který pohádkovému pejskovi tak voněl, že podle něj našel cestu do chaloupky zapadané sněhem. Jindy pomůže potrava obohacená o vnitřnosti nebo kuřecí maso. Pokud ovšem váš pes nalezl oblibu spíše ve výkalech koní, krav nebo prasat, znamená to, že mu chybí rostlinná složka potravy. V takovém případě mu do krmení přidávejte třeba strouhanou mrkev, petržel nebo výhonky vojtěšky.
Koprofagie se poměrně často vyskytuje i u psů, kteří strádají spíš duševně než fyzicky.
"Pes, kterému není věnována dostatečná pozornost, velmi rychle přijde na to, že požíráním výkalů si ji spolehlivě zajistí," konstatuje Věra Brunclíková. "Bohužel stále častěji vidím případy, kdy si lidé pořídí psa jen proto, aby byli ,in', a vůbec netuší, že by se mu měli také nějak věnovat. Pak se ovšem nemohou ničemu divit."
Pán musí mít větší cenu než hovínko
Pokud je zlozvyk silně zakořeněný, pes se ho bude zbavovat jen pomalu. Můžete mu v tom pomoci dvěma způsoby. Tím prvním je posypat párkrát výkaly ostrým kořením a připravit tak psovi nepříjemný zážitek, který bude dlouho - nejlépe natrvalo - spojovat s jejich požíráním. Účinnější je však naučit psa, aby za každých okolností přiběhl na zavolání - poslušnost v tomto ohledu by ostatně měla být samozřejmá u každého vychovaného psa - a aby perfektně poslouchal na povely "ne", "fuj", nebo "nesmíš". Pochválit jej musíte i v případě, že přiběhne po několika minutách otálení: budete-li na něj mluvit káravým tónem, pravděpodobně příště nepřijde radši vůbec. Jestli si ovšem pes bude cenit vaší pochvaly více než výkalů v parku, záleží opravdu jen na vás.
Příčinou může být i nemoc
Pokud si nejste vědomi žádné chyby v dietě ani ve výchově, ale váš pes se přesto nehodlá požírání zakázaného vzdát, navštivte co nejdříve veterináře. Důvodem požírání výkalů může být totiž i porucha funkce slinivky břišní nebo silné začervení.
Jak naučit psa vyprazdňovat se venku
Tresty za znečištěný koberec jsou jednou z častých příčin koprofagie. Jak jinak ale štěně naučit, kde má konat svou potřebu? Věra Brunclíková doporučuje jednoduchý recept: vyhraďte pro venčení psa vždy delší čas, abyste jej mohli spojit s procházkou. Počkejte, až se pes vyprázdní, pořádně ho pochvalte a teprve pak s ním jděte na procházku. Naučte ho, že když bude s vyprazdňováním venku otálet, procházka bude o to kratší nebo žádná. Zjistíte, že tento přístup funguje mnohem lépe než metody typu "čumáček do loužičky".
