"V Pardubicích se dlouho tradovalo, že první hangár Jana Kašpara stával na Dukle, kde také první český aviatik konal své letecké pokusy. Vzhledem k tomu, že Kašparův životopisec Pavel Sviták uvedl ve své knize číslo pozemkové parcely 2070, na níž měl stávat první Kašparův hangár, napadlo člena klubu Milana Hübla věc prověřit," řekl historik a člen Klubu přátel Pardubicka Jiří Kotyk.
Díky Hüblově pátrání se podařilo v archivu katastrálního úřadu najít mapový list z roku 1915, na kterém je Kašparova parcela zakreslena.
Nyní se musí poopravit údaj v historických knihách, podle kterého první český letec startoval ke svým pokusným letům někde na dnešním sídlišti Dukla. Kašparův pozemek s hangárem se totiž nacházel v dnešním kolejišti pardubického seřaďovacího nádraží.
Hangár stál u dnešního čtvrtého nástupiště
Jeho severní strana přiléhala zhruba k dnešnímu čtvrtému nástupišti a vede šikmo do kolejiště směrem ke zbrojnici Hasičského záchranného sboru.
Pozemek, na kterém se začala psát historie českého letectví, byl asi dvě stě metrů dlouhý a padesát metrů široký.
"Pozemková kniha uvádí, že Kašparova sestra Marie prodala tuto pozemkovou parcelu městu Pardubice roku 1928, tedy rok po bratrově smrti 2. března 1927," uvedl Kotyk.
Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích. Vystudoval strojní inženýrství na pražské technice. Zkonstruoval řadu jednoplošných letounů spolu se svým příbuzným Eugenem Čihákem. Později se s Čihákem rozešli a konstruovali letadla každý sám.
Později Kašpar zakoupil za 18 tisíc franků letoun typu Blériot XI (stroj výrobního čísla 76) a učil se u Pardubic létat. Z této doby se traduje historka o tom, jak se Kašpar naučil s letadlem vzlétnout. Instinktivně přitáhl řídicí páku letadla k sobě, když se mu při startu připletla do cesty pasoucí se kráva.
Dne 13. května 1911 uskutečnil na letadle své vlastní konstrukce historický první dálkový let v Českých zemích. Letěl z Pardubic do Prahy - Velké Chuchle. Tím zahájil éru českého letectví. V roce 1927 spáchal jako duševně nemocný sebevraždu.
