S experimentem přišli argentinští vědci. Argentina je největším vývozcem hovězího masa na světě a podle některých odhadů může zemědělství až za polovinu tamních zplodin.
Velký podíl na tom má metan, který krávy při žvýkání vylučují z žaludku a střev. Ten je mnohem agresivnější než oxid uhličitý a podle bojovníků proti globálnímu oteplování významně přispívá ke změně klimatu.
"Zemědělští živočichové jsou opravdu jeho významným producentem," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Znamená to, že se i v Česku brzy objeví krávy s "batohy" na zádech? Nejspíš ne. "Tímhle problémem se zabývají hlavně v méně průmyslových zemích, kde je zemědělství a chov živočichů daleko rozšířenější než v Česku," říká Kašpar.
Proč ovzduší kazí právě krávy či ovce, a ne třeba člověk? "Přežvýkavci mají složený žaludek, v přední části je bachor o objemu 150 až 200 litrů. V něm probíhá kvašení, při kterém se vytváří metan. Týká se to krav, ovcí a koz, ale třeba i jelenů nebo srnců," říká Gustav Chládek, profesor z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Vaky na zádech krav nemají plyny úplně odstranit, ale mají vědcům pomoci zjistit, po kterých potravních doplňcích "vyrobí" krávy metanu méně.
Zkoušejí jim pak dávat různé látky – například bakterie z žaludku klokanů – které by produkci metanu snížily. Některé zprávy však hovoří i o tom, že metan z vaků by se mohl v budoucnu využívat k výrobě paliv.
Česko: auta škodí víc
V Česku se chová přes milion krav a býků. Každé zvíře vyprodukuje odhadem až 100 kilo metanu ročně, všechny dohromady tedy kolem sta milionů.
Česko je však závislé hlavně na průmyslu a podíl "kravích emisí" se odhaduje na jedno až dvě procenta. Opatření, která by je měla snížit, proto úřady zatím nechystají.
"Není to zdaleka tak zásadní problém jako emise z průmyslu, dopravy nebo třeba z vytápění uhlím. Proto v první řadě podporujeme kotle na obnovitelné zdroje či tepelná čerpadla v domácnostech. To je v Česku mnohem důležitější než řešit krávy," říká Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí.
"Svým kozám vaky nedám"
Metan z žaludků krav, ovcí či koz nepovažují za problém ani ekologičtí zemědělci. "Určitě je dobré naslouchat vědcům, kteří upozorňují na jednotlivá rizika. Ale svým kozám žádné vaky na záda dávat nebudu. Spíš bych se zaměřil na to, jakou škodu nadělá letadlo nebo panelák lidí, kteří mají auto," říká Stanislav Penc, majitel kozí farmy a politik Strany zelených.
Penc upozorňuje na to, že skot na pastvách může zabránit jiným, škodlivějším zplodinám. "Hnojení od zvířat je mnohem šetrnější než chemické hnojení. Za první republiky musel mít každý, kdo hospodařil, určitý počet dobytka na určitý počet hektarů. Dneska může někdo obhospodařovat třicet tisíc hektarů z kanceláře, dostává na to evropské dotace a na pole posílá traktory s chemickým hnojivem," popisuje Penc.
Ani Státní veterinární správa dosud nezaznamenala případ, kdy by v Česku někdo odchytával metan vypouštěný do vzduchu skotem. "Bereme to spíš jako takovou zvláštnost, zatím to je jen na úrovni teorií," říká mluvčí veterinární správy Josef Duben.
. Krávy a metanV Česku se chová odhadem přes milion krav a býků. Jedna kráva vypustí do vzduchu více než 100 kilogramů metanu ročně, všechny krávy tedy každý rok vyprodukují přes sto milionů kilogramů metanu. Metan je agresivnější plyn než obávaný oxid uhličitý, ale v Česku ho do vzduchu uniká mnohem méně. Na celkovém znečištění se metan podílí jen 7,6 procenta. Zemědělská zvířata pak "mohou" jen za 1 až 2 procenta emisí. |
