Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zpozdila se o pár minut a úřad práce ji vyřadil. Soud se ženy zastal

  9:39aktualizováno  9:39
Ministerstvo práce a sociálních věcí prohrálo spor se ženou, kterou vrchlabský úřad práce vyřadil ze své evidence, jelikož potřebná potvrzení o hledání práce předala úřednici po pracovní době. Resort rozhodnutí potvrdil. Podle soudu však úřad nepřihlédl k okolnostem a uplatňoval „formalistický“ přístup. Ženy se zastala i ombudsmanka.
(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Na soud se obrátila třiapadesátiletá Zlata Tryznová poté, co ji úřad práce ve Vrchlabí vyřadil z evidence kvůli neplnění povinností vyplývajících z individuálního plánu.

„Z chování žalobkyně nelze usuzovat na ignoraci správního orgánu nebo na úmysl maření jeho práce. Rozhodnutí žalovaného je příliš restriktivní a formalistické,“ uvedl v rozsudku Krajský soud v Hradci Králové, který se ženy zastal. Ženu tak vrátil do evidence úřadu. Rozhodnutí loni v prosinci potvrdil i Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost podanou ministerstvem.

Tryznová se do evidence úřadu práce dostala před třemi lety po smrti ochrnutého manžela, o něhož se předtím osm let starala. Od té doby se pravidelně dostavovala na domluvené schůzky a potvrzeními od zaměstnavatelů dokládala snahu najít si práci.

Na jedné ze schůzek v roce 2014 předložila kromě potvrzení od potenciálních zaměstnavatelů i lékařské potvrzení o zdravotních omezeních. Podpisem stvrdila, že na další schůzce opět doloží aktivitu při hledání zaměstnání. Vzhledem k tomu, že tentokrát nedostala formulář na razítka od zaměstnavatelů, a s ohledem na lékařské potvrzení, se domnívala, že tentokrát stvrdila jen termín schůzky a aktivity už dokládat nemusí.

Ministerstvo: Neumíme si domýšlet domněnky uchazečů

„Příště, když jsem se šla zase hlásit, chtěli po mě na úřadu potvrzení o aktivitách. Když jsem řekla, že žádné nemám, že jsem minule nedostala formulář a myslela jsem, že je nosit nemusím, odpověděla mi paní, že mě vyřadí z evidence. Vysvětlovala jsem, že došlo z obou stran k nedorozumění. Prosila jsem je, ale nezajímalo je to,“ uvedla Tryznová pro iDNES.cz.

Ještě týž den si ve Vrchlabí sehnala potřebná potvrzení a vrátila se na úřad. „Pět minut po úředních hodinách jsem je paní na chodbě předala. Ona mi ale řekla, že mám stejně smůlu, že mě vyřadí,“ říká Tryznová. Rozhodnutí úřadu následně potvrdilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), načež se žena po poradě s ombudsmankou Annou Šabatovou obrátila na soud.

„Doložení listiny se třemi razítky až po jednání ve stanoveném termínu nelze považovat za plnění podmínek stanovených v individuálním akčním plánu,“ bránilo se MPSV u soudu s tím, že účelem dokládání aktivit je prokázání faktické snahy získat si zaměstnání, nikoliv doložit razítka od jakýchkoli zaměstnavatelů.

Argument Tryznové, že nevěděla o povinnosti přinést i na příští schůzku potvrzení od zaměstnavatelů, obhajoba neuznala. „Zaměstnanci úřadu práce nedisponují schopností domýšlet si domněnky uchazečů o zaměstnání. Pokud měla žalobkyně pochybnosti, měla je rozptýlit dotazem na úřad práce,“ uvedla.

Úřad má mít pochopení pro nelehké životní situace

Jenže soud se na věc dívá jinak. Ze strany žalobkyně to podle něj nebylo úmyslné nesplnění povinnosti, ale „následek nevědomosti a víry ve správný úřední postup úřadu práce“. Od správního úřadu se podle soudu očekává, že uchazeče z evidence vyřadí až v případě, kdy bude nade vší pochybnost zřejmé, že bez vážného důvodu neplnil podmínky zákona o zaměstnanosti. „Tak tomu však v projednávané věci nebylo,“ uvedl soudce ve zdůvodnění.

Podobný názor má i Šabatová. „Veřejná správa je primárně a především službou veřejnosti. Správní orgány by měly mít pro problémy lidí co možná největší pochopení a postupovat vůči nim vstřícně a objektivně,“ uvedla veřejná ochránkyně práv.

„Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že uchazečka o zaměstnání své povinnosti porušila, nicméně stalo se tak z řetězce důvodů, které dohromady lze považovat za důvody vážné, které podle zákona o zaměstnanosti takové pochybení omlouvají. MPSV je na základě rozsudků správních soudů povinno opětovně rozhodnout o odvolání s tím, že musí respektovat právní závěry v rozsudcích vyslovené,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí MPSV Petr Habáň.

Žena žádá o zpětné proplacení dávek

Zlata Tryznová nyní může žádat o zpětné doplacení pojištění, které za nezaměstnané v evidenci úřadu práce platí stát. Zažádala také o neprávem odepřené dávky pomoci v hmotné nouzi. „Jsem vyučená přadlena. Po škole jsem dělala pětadvacet roků po hospodách a restauracích ve Špindlerově Mlýně a Jičíně. Nedávno jsem poprvé v životě dostala k pronájmu svůj vlastní byt, mám konečně domov. K čemu mi je, kdybych neměla peníze na nájem?“ ptá se Tryznová.

Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce v jednotlivých měsících kolísá, pohybuje se pravidelně v řádech stovek tisíc. Každý měsíc je několik desítek tisíc lidí z evidence vyřazeno - řada z nich proto, že si našla práci, ostatní z jiných důvodů, mezi něž patří vyřazení kvůli nesoučinnosti, ale také dobrovolné rozhodnutí uchazečů.

„Za loňský rok jsme dostali 97 různých stížností na činnost úřadu práce, z toho 30 se týkalo vyřazení z evidence. Fakt ale je, že většinou to vyřazení bylo v pořádku,“ říká mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.