Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zpomalíme pohyb na uprchlické dálnici, shodují se Dánsko, Švédsko a Německo

  13:35aktualizováno  13:35
Nezbytně nutnou a co nejkratší dobu by měly na vnitřních hranicích států schengenského prostoru fungovat hraniční kontroly. Na schůzce s eurokomisařem pro vnitro Dmitrisem Avramopulosem se na tom ve středu v Bruselu shodli ministři ze Švédska, Dánska a Německa, jejichž země kontroly v různé míře za nynější migrační krize uplatňují.

Migranti na severu Švédska ve městě Riksgransen. (19. prosince 2015) | foto: Reuters

Dánská ministryně pro integraci a migraci Inger Stojbergová ale zároveň upozornila, že Kodaň je připravená v případě nutnosti nynější opatření ještě zpřísnit.

„V Dánsku si nepřejeme být cílovou destinací pro tisíce a tisíce žadatelů o azyl,“ podotkla Stojbergová. Na schůzce prý kolegům vysvětlila důvody, které Dánsko vedly k tomu, že od pondělka na deset dní obnovilo hraniční kontroly.

Německý rekord

Do Německa loni dorazilo téměř 1,1 milionu běženců a tvořili polovinu všech přistěhovalců do země. „O azyl požádalo téměř půl milionu uprchlíků. Celkový počet přistěhovalců do Německa byl nejvyšší od začátku jejich registrace v roce 1950,“ řekl ve středu ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Od ledna do prosince 2015 zaregistrovaly německé úřady 1 091 894 migrantů, informovalo ministerstvo vnitra. Nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl byli Syřané, jichž do Německa přišlo téměř 430 000. Útočiště v Německu loni hledalo také přes 154 000 Afghánců a 121 000 Iráčanů.

Početnou skupinu žadatelů o azyl tvořili hlavně z počátku loňského roku také lidé ze západního Balkánu, především z Albánie (téměř 70 000 žadatelů o azyl) a z Kosova (přes 33 000 žadatelů). Německá vláda však v polovině roku v podstatě znemožnila obyvatelům těchto států získat v zemi azyl a podle de Maiziéra tvořili uprchlíci z těchto zemí v listopadu a v prosinci jen dvě procenta všech příchozích.

Kodaň podle ní situaci průběžně sleduje. V případě nutnosti je připravena velmi rychle přistoupit ke stejnému kroku, který od pondělí zavedlo Švédsko, tedy, že dopravci mají odpovědnost za to, koho do země přivážejí.

Švédský ministr spravedlnosti Morgan Johansson zdůraznil, že prostor volného pohybu prokázal svou užitečnost pro Evropu a jeho zachování je důležité. Opatření, která jeho země zavádí kvůli migraci od podzimu, mají podle něj za cíl dostat pod kontrolu situaci na hranicích. Za loňský rok podle něj do země dorazilo 160 tisíc žadatelů o azyl, dvojnásobek předchozího rekordního počtu.

Jen v posledních čtyřech měsících jich prý bylo 115 tisíc a z nich celkem 26 tisíc dětí bez doprovodu. „To je tisíc tříd za čtyři měsíce. Taková byla na podzim situace a já nechci, aby se vrátila,“ podotkl Johansson.

Potřeba je podle něj zpomalit provoz na uprchlické „dálnici“, která nyní vede napříč Evropou. Johansson připomněl, že Švédsko patří mezi státy, které uprchlíkům pomáhají v Evropě nejvíce. „Jsme země, která udělala mnoho, ale nemůžeme udělat vše. Odpovědnost musí sdílet všechny členské země, proto je třeba funkční systém relokací,“ zdůraznil švédský ministr.

Také eurokomisař Avramopulos uvedl, že jedinou cestou, která situaci může vyřešit, je omezení migračního proudu. Kromě lepší spolupráce se třetími zeměmi pak zmínil „evropské řešení“ za účasti všech 28 členských zemí Unie počítající s ochranou vnější hranice EU, respektem k pravidlům a zajištění dohodnutých relokací žadatelů o azyl mezi členské země. Z celkového počtu 160 tisíc lidí bylo zatím přerozděleno jen 272 osob. Část států EU, včetně Česka, celý koncept kritizuje, některé země daly najevo, že se na něm vůbec podílet nehodlají.

Náměstek německého ministra vnitra Ole Schröder za evropský problém označil neexistují systém kontroly hranice mezi Tureckem a Řeckem. Počty migrantů, kteří přichází do Německa se podle něj v posledních dnech nesnižují. „Dokud nejsme schopni dosáhnout evropského řešení, budeme se vracet k opatřením na úrovni jednotlivých členských zemí,“ poznamenal. Právě proto podle něj německá kancléřka Angela Merkelová usiluje o nalezení celoevropského řešení.

Dánové kontrolují pohyb osob na hranicích s Německem:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.