Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vracení majetku církvím dělá z jiných restituentů voly, míní Ledecký

  15:30
Zpěvák a vzděláním právník Janek Ledecký se postavil do opozice proti známým osobnostem, jež podpořily církevní restituce. Médiím zaslal ostré vyjádření, ve kterém varuje před aktuální podobou zákona. Ta se podle něj vysmívá hodnotám demokratického státu i jiným restituentům.

Janek Ledecký si v názoru na zákon o majetkovém vyrovnání nebere servítky. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Nepřipadá Vám přinejmenším zvláštní, že se objem požadovaného majetku za posledních 20 let znásobil? Že by se někdo rozpomněl na další křivdy?
A to nezmiňuju ty drobné bonusy, které z ostatních restituentů dělají úplné voly. Například to, že jsou církve osvobozené od daně z prodeje takto nabytého majetku," stojí ve vyjádření zpěváka.

"Chystaný zákon je výsměchem principu směřování našeho státu od roku 1918 a státotvorným demokratickým idejím T. G. Masaryka. Ten měl o pojmech jako čestnost, pravdomluvnost či poctivost v souvislosti s katolickou církví a násilnou rekatolizací českých zemí víc než jasno," doplňuje Ledecký.

Svou reakci na plánované vracení majetku a vyplacení desítek miliard náhrad zpěvák poslal do redakcí prostřednictvím svého manažera. Přimělo ho k tomu vyjádření čtyřiceti osobností veřejného života, které restituce podpořily. Herec Ivan Trojan, zpěvačka Lucie Bílá či manželka zesnulého exprezidenta Václava Havla Dagmar chtějí, aby byl zákon bez otálení schválen a napravena tak historická křivda (více o podpoře restitucí známými osobnostmi čtěte zde).

Proč nepodporuje zákon

"To, co se chystá v rámci restitučního zákona, je z mého pohledu největší průlom do právní suverenity státu za posledních dvacet let," řekl iDNES.cz zpěvák Janek Ledecký s tím, že se zákonem nesouhlasí. A to i proto, že náhrady získávají i církve, které o majetek nepřišly. Ledecký nesouhlasí ani s tím, aby byly osvobozeny od placení daně z prodeje nemovitostí. Navíc podle něj část majetku už dostaly zpět. "Kostely a fary byly vráceny už po roce 1990 v rámci výčtového zákona. Teď se jedná o vrácení majetku, jehož církve nikdy nebyly suverénními vlastníky," tvrdí zpěvák.
 
"Očekávám, že pokud se zákon přijme ve znění, v jakém je navrhovaný, tak to přinese státu obrovské výdaje na soudních výlohách, protože už teď se chystají žaloby ze strany jiných restituentů. Ti se oprávněně cítí oproti církvím znevýhodněni," doplnil zpěvák s tím, že on sám zná příklady lidí, kteří se se státem chtějí soudit. Návrh zákona by měl být podle něj zpracován na základě všeobecného společenského souhlasu a ne jen na základě požadavků církví.

Návrh zákona v celém znění najdete zde.

Zákon jste ani nečetli

To, že ke křivdám došlo, Ledecký nepopírá. Kolegy ovšem kárá za to, že si zákon podle něj pořádně nepřečetli. "A nezkoušejte mi namluvit, že ano. Mně to trvalo dva dny a věřte, že jsem ve čtení zákonů přece jen díky svému vzdělání trénovanější," píše zpěvák, který vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity a před jméno si může psát titul JUDr.

Pokud by si zákon nastudovali, Ledecký je přesvědčený, že by jej nepodpořili, protože jde "daleko za historickou realitu".

"Církve se stanou neomezeným a státem nekontrolovaným vlastníkem. Což posledních pár století nebyly. Přečtěte si dějepis. Stačí ten pro základní školu," tvrdí Ledecký. A uvádí příklad. Apoštolská církev s necelými pěti tisíci členy má podle zákona kromě majetku získat také finanční vyrovnání ve výši jedné miliardy a více než 56 milionů korun. "A to přesto, že byla zaregistrována až v roce 1989," poukazuje Ledecký.

"Apoštolská církev byla skutečně registrována na počátku roku 1989, po letech opakovaných žádostí. Církev vznikla nejprve jako Svazek rozhodných křesťanů již na počátku minulého století, později byla komunisty rozpuštěna a pracovala v ilegalitě," vysvětlil biskup církve Martin Moldan.

Moldan zdůraznil, že Apoštolská církev nežádá vydání žádného majetku, který jí sebrali komunisté, peníze jí ale pomohou vyrovnat se s odlukou od státu. "Zákon řeší nejen restituční nároky jednotlivých církví, ale i jejich další existenci, neboť po vyplacení dané částky již od státu nebudou pobírat žádné finanční prostředky," vysvětlil Moldan. "Třicet let, po které by měla tato částka být vyplácena, je doba dostatečná k tomu, aby se jednotlivé církve připravily na samostatné hospodaření," dodal duchovní.

Kampaň ODS

Vládní strana bojuje za restituce

Křivda prostě musí být napravena

S Ledeckého tónem nesouhlasí spisovatel Miloš Urban, jeden ze signatářů výzvy politikům. "Pan Ledecký se rozpomněl, že je JUDr., slezl z pódia a přišel nám hysterikům vysvětlit, že zákon je špatný, on ho četl, my ne," reagoval Urban.

Spisovatel uznává, že on sám text zákona nezná. Nebrání mu to ale v tom, aby jej podpořil: "Můžu s klidným svědomím odpovědět, že podporuju ideu tohoto zákona, vycházejícího z myšlenky a přesvědčení, že křivdy musí, či alespoň mají být napraveny. Po dvaadvaceti letech je tu šance konečně křivdu aspoň částečně napravit, a to na základě konsensu státu s církvemi i církví mezi sebou. Tak onu šanci využijme, prosím."

"V zákoně nejde o restituce, tak jako o ně nešlo ani v jiných případech po roce 1990. Jde o zmírnění a nápravu některých křivd. Restituovat znamená navracet do původního stavu, což po více než šedesáti letech skutečně nejde," míní historik a politolog Stanislav Balík, další ze signatářů výzvy k urychlenému přijetí zákona.

"Zákon není žádným popřením roku 1918 – tím je mnohem spíš stávající dvacetiletý stav, kdy stát církve plně financuje. Finanční oddělení církví a státu je naopak naplněním jednoho z ideálu roku 1918, a sice odluky státu a církve," doplňuje politolog a historik.

Zákon štěpí i postoje duchovních

Proti zákonu se ale postavila i část duchovních. "Jako křesťané různých církví, kterým leží na srdci osud našich církví a jejich dobré jméno, vyslovujeme zásadní nesouhlas s navrhovanou podobou zákona. Domníváme se, že k této závažné záležitosti nemají mluvit jen nejvyšší představitelé církví, ale všichni ti, kdo se k církvím a ke křesťanství hlásí," stojí mimo jiné v jejich srpnovém v prohlášení (více o nespokojenosti několika desítek farářů, teologů a religionistů čtěte zde).

Vládní návrh zákona už prošel vládou i Sněmovnou, narazil ale v Senátu, který jej vrátil do Sněmovny. Ta se k návrhu zákona vrátí na začátku září. K přehlasování veta je potřeba 101 poslance. Pokud je koalice sežene, poputuje zákon k podpisu prezidenta. Václav Klaus ale už vyslovil jednu z nepodkročitelných podmínek pro to, aby zákon podepsal (více o pojistce nepřekročení února 1948 čtěte zde). Pokud by se to stalo, existují dvě možnosti, co se zákonem bude dál. Buď prezidenta opět přehlasuje Sněmovna, nebo zákon začne platit i bez jeho podpisu, ale o něco později.

Kolik stát chce vracet církvím na náhradách

Vláda chce 17 církvím a náboženským společnostem předat majetek za 75 miliard korun, dalších 59 miliard vyplatit během třiceti let jako finanční náhradu za majetek, který již nelze vrátit. Náhradu navrhuje rozdělit takto:

Apoštolská církev 1 056 336 374 Kč
Bratrská jednota baptistů 227 862 069 Kč
Církev adventistů sedmého dne 520 827 586 Kč
Církev bratrská 761 051 303 Kč
Církev československá husitská 3 085 312 000 Kč
Církev řeckokatolická 298 933 257 Kč
Církev římskokatolická 47 200 000 000 Kč
Českobratrská církev evangelická 2 266 593 186 Kč
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 118 506 407 Kč
Evangelická církev metodistická 367 634 208 Kč
Federace židovských obcí v České republice 272 064 153 Kč
Jednota bratrská 601 707 065 Kč
Luterská evangelická církev a. v. v České republice 113 828 334 Kč
Náboženská společnost českých unitářů 35 999 847 Kč
Pravoslavná církev v českých zemích 1 146 511 242 Kč
Slezská církev evangelická augsburského vyznání  654 093 059 Kč
Starokatolická církev v České republice 272 739 910 Kč

Zdroj: Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a církevními společnostmi






mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.