Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zpátky ke stolu. Izrael a Palestinci po dvaceti měsících obnoví jednání

  11:57aktualizováno  11:57
Po dvaceti měsících se opět schyluje k přímým mírovým rozhovorům mezi Palestinci a Izraelem. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová oznámila, že zástupce obou znepřátelených stran pozve na 2. září do Washingtonu, aby jednali o vzniku samostatného palestinského státu.

Kam míří Palestina a židovský stát? Izraelský voják na hranicích Pásma Gazy. | foto: AP

Oživení mírového procesu na Blízkém východě je malým vítězstvím pro prezidenta USA Baracka Obamu. Obama bude přítomný i zahájení rozhovorů mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ti se podle listu The New York Times dohodli na maximálně ročních jednáních.

Rozhovory se budou týkat ožehavých témat, jako jsou hranice budoucího palestinského státu, politický status Jeruzaléma, bezpečnostní záruky pro Izrael a práva na návrat pro palestinské uprchlíky.

Palestický předák Mahmúd Abbás.

Palestinský předák Mahmúd Abbás.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Hlavní překážkou v obnovení rozhovorů byla výstavba izraelských osad na palestinských územích. Po měsících vyčerpávajícího jednávání amerického zvláštního zmocněnce George Mitchella, které nepřineslo žádný výsledek, se nyní představitelé Obamovy administrativy tváří optimističtěji.

"Myslím, že jsme velice blízko okamžiku, kdy se obě strany rozhodnou přistoupit k rozhovorům," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Philip J. Crowley. Clintonová prý poslední dny po telefonu zpracovávala všechny strany zainteresované v blízkovýchodním konfliktu.

"Bezpochyby se setkáme s překážkami. Nepřátelé míru se budou snažit nás porazit, ale žádám strany o vytrvalost a snahu pokročit vpřed i v těžkých časech," prohlásila Clintonová v pondělí.

Obama chtěl jednání před koncem moratoria

Ve středu večer zavolala premiérovi palestinské samosprávy Salamu Fajádovi. Ve čtvrtek večer Mahmúd Abbás svolal zasedání ústřední rady Fatahu, tedy strany, která ovládá Západní břeh. Na pořadu dne byla diskuse o mírových rozhovorech.

Zásadním momentem v jednání o započetí mírových rozhovorů byla dohoda na ročním limitu vyjednávání. Palestinci se nechtějí nechat zatáhnout do jednání s otevřeným koncem. Zatímco Netanjahu se netajil tím, že je rozhovorům nakloněný, Palestinci dlouho po USA požadovali záruky o podmínkách rozhovorů.

Odstraňování zdi mezi izraelskou osadou Gilo a palestinskou vesnicí Bejt Džala

Odstraňování zdi mezi izraelskou osadou Gilo a palestinskou vesnicí Bejt Džala

Izrael se jakýchkoliv předběžných podmínek snažil vyvarovat, a to včetně prodloužení desetiměsíčního moratoria na výstavbu osad na Západním břehu. To vyprší 26. září. Obama se obě strany snažil k jednacímu stolu dostat ještě před tímto datem.

Židovské osady

Ve zhruba 120 osadách na Západním břehu Jordánu, především ve východním Jeruzalémě, žije takřka půl milionu izraelských Židů. Západní břeh Jordánu je území dobyté Izraelem v roce 1967. Předtím bylo pod jordánskou správou. V pásmu Gazy žádné osady nejsou. Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron je nechal před pěti lety vyklidit.

Obama v minulých týdnech jednal jak s Abbásem, tak s Netanjahuem, se kterým se snažil napravit vztahy pošramocené sporem kolem výstavby izraelských osad. (Vztahy USA a Izraele jsou nejhorší za 25 let)

Hrubé obrysy mírové dohody jsou všeobecně známy: Izrael by se měl vrátit do hranic před Šestidenní válkou v roce 1967, ale počítá se s určitými výměnami území.

Palestince tlačí Hamas,
Izrael zase pravice

Analytikové jsou ohledně dosažení dohody skeptičtí, především kvůli vnitropolitické situaci, se kterou se musejí zástupci obou stran vypořádat.

Netanjahu se snaží udržet pravicovou koalici, jejíž členové budou na jakékoliv ústupky včetně prodloužení moratoria na stavbu osad pohlížet s podezřením. Palestinci jsou zase rozdělení mezi Fatah a militantní Hamas, který ovládá Pásmo Gazy.

Palestinka u přechodu Kalandia mezi Jeruzalémem a Západním břehem poblíž mešity al-AksáHlídka izraelských vojáků v Hebronu

Podle některých analytiků se obě strany s žádostí o překlenutí sporných otázek obrátí na USA. "Spojené státy v tomto úsilí vždy hrály zvláštní roli a pokusíme se oběma stranám pomoci v pokroku k úspěšným vyjednáváním," zdůraznil Crowley.

Mírový proces

30. října 1991 - V Madridu se konala mírová konference o Blízkém východě za účasti arabských a izraelských představitelů pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy zůstaly bez výsledku.

13. září 1993 - Ve Washingtonu podepsána dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu, která se nazývá Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání, podepsali Šimon Peres a Mahmúd Abbás.

4. května 1994 - V Káhiře podepsána dohoda o podrobnostech palestinské autonomie v pásmu Gazy a v Jerichu. Izrael se stáhl ze 70 procent pásma Gazy a z Jericha.

28. září 1995 - Ve Washingtonu podepsána dohoda (Oslo II.) o rozšíření palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu.

4. listopadu 1995 - Při atentátu, který spáchal židovský pravicový fanatik, zemřel v Tel Avivu izraelský premiér Jicchak Rabin.

15. ledna 1997 - V Erezu uzavřena dohoda o stažení izraelských vojáků ze čtyř pětin Hebronu.

23. října 1998 - Ve Washingtonu podepsáno Memorandum z Wye River o rozšíření palestinské autonomie. Izraelská vláda ale dohodu o dva měsíce později pozastavila.

11.- 25. července 2000 - Neúspěšný izraelsko-palestinský summit v Camp Davidu o konečné mírové dohodě. Obě strany se nedohodly na problému Jeruzaléma a palestinských uprchlíků.

28. září 2000 - Po návštěvě šéfa opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukla druhá palestinská intifáda, ve které do února 2005 zahynulo přes 4700 lidí, z toho na 3600 Palestinců.

23. prosince 2000 - Americký prezident Bill Clinton navrhl mírový plán (zahrnoval mimo jiné předání východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory a 95 procent území okupovaných Izraelem od roku 1967 pod palestinskou správu, Izrael by měl anektovat židovské osady na západním břehu Jordánu, palestinským uprchlíkům mělo být přiznáno velmi omezené právo na návrat, měl být vytvořen palestinský stát). Zůstal nerealizován.

28. března 2002 - Summit Ligy arabských států (LAS) v Bejrútu přijal iniciativu Saúdské Arábie na uzavření míru mezi arabskými zeměmi a Izraelem. Podmínkou bylo, že židovský stát odevzdá arabská území okupovaná od roku 1967, uzná palestinský stát s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a že vyřeší problém uprchlíků. Izrael to odmítl.

24. června 2002 - Americký prezident George Bush navrhl řešení "dvou států pro dva národy", které žijí vedle sebe v míru.

30. dubna 2003 - USA předaly Izraeli a Palestincům nový mírový plán (tzv. cestovní mapu, kterou vypracovaly USA, OSN, Evropská unie a Rusko). Plán počítal mj. s vytvořením samostatného palestinského státu do roku 2005, ukončením palestinských násilností a terorismu, ukončením konfliktu včetně okupace území, které Izrael dobyl v roce 1967, a s uznáním práva Izraele na existenci v míru a bezpečí od arabských států.

1. prosince 2003 - V Ženevě představen mírový plán s názvem Ženevská iniciativa, který připravili izraelští a palestinští opoziční politici a intelektuálové.

12. září 2005 - Dokončen odsun ze všech 21 židovských osad v pásmu Gazy a ze čtyř osad na severu západního břehu Jordánu, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace pásma Gazy.

14. června 2007 - Radikální islamistické hnutí Hamas, které odmítá mírové dohody s Izraelem, ovládlo pásmo Gazy, když dobylo hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse v Gaze.

27. listopadu 2007 - Na mezinárodní konference v americkém Annapolisu se Izraelci a Palestinci dohodli, že rozhovory skončí do konce roku 2008 mírovou dohodou. Hnutí Hamas nebylo na konferenci pozváno a považovalo konferenci za ztrátu času.

27. prosince 2008 - Izrael zahájil v pásmu Gazy operaci Lité olovo s cílem přimět radikální hnutí Hamas, které v Gaze vládlo, aby přestalo ostřelovat izraelské území. Konflikt skončil 18. ledna 2009 příměřím. Palestinská autonomie přerušila veškeré kontakty s Izraelem.

14. června 2009 - Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu vůbec poprvé připustil existenci nezávislého palestinského státu, který nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno.

22. září 2009 - Třístranná schůzka amerického prezidenta Baracka Obamy s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v New Yorku. Obama vyzval Izrael a Palestince, aby obnovili formální mírové rozhovory.

8. května 2010 - Palestinské vedení schválilo nepřímé mírové rozhovory s Izraelem za zprostředkování USA.

20. srpna 2010 - Oznámeno, že Izrael a palestinská samospráva budou pozvány k přímým mírovým rozhovorům na 2. září do Washingtonu.

zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.