Nikdy jsem nepsal do novin, protože to v zásadě považuji za zbytečné. Nedávno jsem začal psát knížku, kde bude možné mnohé souvislosti vysvětlit snad dobře a srozumitelně a úplně. Posledních přibližně pět let ve mně intenzivněji než předtím městná překvapení, bezmoc a zoufalství nad tím, co se děje s člověkem, Českou republikou i světem. Proto jsem začal psát tu knížku.
A v Mladé frontě jsem četl rozhovor s jistým Leošem Marešem na téma jisté slavné "reality show" jménem Big Brother, která nyní míří díky televizi Nova i do České republiky a kterou Leoš Mareš bude moderovat. Tento otištěný rozhovor byl jakousi poslední kapkou, díky které mé zoufalství přetéká do tohoto článečku.
Leoš Mareš v tomto rozhovoru kromě jiného, neméně otřesného, řekl (cituji podle MF Dnes): otázka "Přijdou po měkčí verzi tvrdší?" odpověď: "Určitě. Velký bratr nevzbudí nic, co v lidech není, jen to ještě nevědí. Až svou přirozenost objeví, budou chtít víc. Jako ve všem."
Pro stručnou informaci – Big Brother a podobné "reality show" jsou postavené na následujícím principu. Ze zájemců, kteří se nalákají na opravdu velkou sumu peněz, se vybere skupina lidí, která je na nějakou dobu vystavená nějaké specifické situaci a také případně nějakým speciálním úkolům. V nějakých intervalech někdy diváci, někdy "soutěžící" sami, rozhodují o tom, kdo ze skupiny vypadne. To je zásadní, protože vysokou finanční odměnu dostane "vítěz".
Před několika dny jsem četl v TV Magazínu, že nějaká žena dostala v show s názvem Farma za úkol sexuálně uspokojit vepře. Prý jí to trvalo pouze 10 minut, než vepře přivedla k vyvrcholení. Podle způsobu myšlení a vyjadřování Leoše Mareše (který moderuje také Eso, hudební pořad pro mladé lidi) tato žena díky "reality show" "pouze objevila svou přirozenou sexuální náklonnost k vepřům" a diváci, kteří to ocenili, nejspíš tedy také.
A v dalším kroku budou chtít víc. Jako ve všem.
"Úkol" s vepřem je docela extrémní. Možná je to ale díky své jisté absurditě méně "škodlivé", než situace v takových "reality show", kde nejde o sex se zvířaty, ale "jenom" o mezilidské intriky se záměrem ty ostatní poškodit a vyšachovat. Je to totiž mnohem běžnější, než sex s vepřem (zatím) a je to dokonce mnoha lidmi považováno za něco normálního – tak to přece v životě chodí. A je to i případ Velkého bratra a podobných show. Podle Leoše Mareše a také podle médií, které tyto show realizují, na tom není nic neetického.
Děsivá úvaha. Jít "přes mrtvoly" za penězi jako etická norma. A také jako norma nalezené přirozenosti. Někteří z vážených čtenářů možná vědí, jaké psychické-vztahové újmy působí intriky na pracovišti. K jakým újmám dojde u "hráčů" v "reality show", nelze předem předvídat – a existuje-li riziko poškození, tak záměrná realizace situace, kde takové riziko existuje, je neetická. A riziko poškození je reálné, bohužel navíc nejenom u "hráčů", ale také u diváků. Nebo u těch, které poškodí diváci prostřednictvím "návodů" z televize (samozřejmě, že se to netýká jenom "reality show").
Samotná skutečnost, že se najdou lidé, kteří jsou ochotni pro vidinu velké částky peněz udělat - a navíc veřejně – téměř cokoli (nebo cokoli ?), je symptomem hluboce narušené lidské (tedy spíše ne-lidské) společnosti (do "reality show" Vyvolení, kterou má vysílat Prima, se přihlásilo na 8000 zájemců!). Díky své práci s lidmi vím bohužel příliš dobře, jak vysoko se v hodnotových žebříčcích ocitají peníze a jak destruktivní vliv na lidské životy to má. Co je toho "příčinou", nelze určit, protože lidská společenství nefungují "příčinně" (i když toto zdání mnoho "vědců" i politiků pořád udržuje, někteří z nevědomosti a někteří velmi programově). Proto "hledání příčin" je stejně jalově a marně vynaložená námaha, čas i peníze, jako hledání odpovědi na otázku, jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
Je ale neoddiskutovatelné, že média – v případě "reality show" televize – těmto symptomům vytváří živnou půdu. Podílí se na formování postojů, hodnot, veřejného mínění. V případě "reality show" se podílí na formování postoje, že chtít po někom za peníze veřejný sex s vepřem, nebo někoho za peníze veřejně zesměšnit, ponížit, obelhat, podvést, rozbrečet, veřejně prát špinavé a co nejšpinavější prádlo … apod. … je prostě společensky v pořádku. Proto je chování médií – a opět samozřejmě nejenom díky fenoménu "reality show" – hrubě neetické.
Chování – komerčních - médií je určováno sledovaností a tedy korunou či dolarem. Nejde o žádné lidské a strategické hodnoty, ale jenom o to, aby se vydělalo, za jakoukoli cenu a dle možnosti co nejrychleji. Je to součástí spirály, díky které vyvražďujeme lidi, jiné živočišné druhy, likvidujeme deštné pralesy, prodáváme heroin, šíříme AIDS, zabíjíme se na silnicích, podvádíme manžele či manželky a obchodní partnery a pacienty a zaměstnance a studenty a děláme mnoho podobných prasáren. Samozřejmě, že systémově za neetické chování byznysu můžou politici, protože ti, kdyby chtěli, prosadí zákony (nebo uspořádání?), které budou neetičnost oficiálního a legálního počínání pro korunu omezovat. To by ale museli být na té koruně nějak nezávislí … Politika je ale v tzv. demokratických společnostech závislá na byznysu, takže to nevypadá, že by z toho bylo východisko. Ale politiky si volíme sami, nebo snad ne ...?
Zásadně překvapivým symptomem šíření této zhoubné nemoci, která člověka bezpečně, i když plíživě odstraní z povrchu Země, je čerstvé chování české veřejnoprávní – a tedy primárně nekomerční - televize se svým pořadem Pošta pro Tebe. Skvělý příklad "reality show", který umožňuje divákům ukájet se na - ne vždy pozitivní - emoční intimitě protagonistů. Kdoví, jaké přirozenosti v sobě objeví a co budou chtít příště. Nu, a to, po čem je poptávka, je samozřejmě přece potřeba nabídnout. I náš nynější prezident, pan Klaus před několika lety prohlásil, že špinavé peníze neexistují (ano, zajisté je má parafráze vytržená z kontextu a nepřesná, vím) …
 Leoš Mareš |
