SPECIÁL:
Lukašenkova cesta k vítezství
Běloruskému prezidentovi a dalším státním úředníkům, kteří se podíleli na porušování lidských práv a politických svobod, má být zakázán vstup do zemí EU. Europoslanci chtějí také zmrazit Lukašenkův majetek i majetky jeho nejbližších poradců. "Proti bylo jen velmi málo poslanců," řekl iDNES tiskový atašé EP David Zelinger.
V březnových volbách vyhrál v Bělorusku právě Alexander Lukašenko. Alexander Milinkevič, šéf opozice, ale už v ten samý den řekl, že výsledky neuzná a svolal demonstraci do centra Minsku. Výsledkem bylo několik dní nepokojů a několik stovek zatčených. - více zde
Milinkevič přijel na tři dny do Štrasburku, aby euroslance infomoval o situaci ve své zemi. Ti ho ve středu uvítali šálami v bílé a červené barvě s anglickým nápisem Solidarita s Běloruskem. Červenobílá byla běloruská vlajka, kterou Lukašenko zakázal.
Milinkevič ve Štrasburku znovu zpochybnil platnost voleb a zdůraznil, že "občana Lukašenka" za prezidenta neuzná. Prohlásil, že Lukašenko, považovaný za posledního evropského diktátora, dalších pět let na prezidentském postu nevydrží.
Podle Milinkeviče potřebuje Bělorusko hlavně krátkodobou pomoc, jako je podpora lidí postižených represemi. Česká republika, Slovensko, Polsko a další země už nabídly pomoc studentům vyloučeným ze škol. Nesouhlasí však s ekonomickými sankcemi. "Postihnou především lidi na ulici, a ne režim," tvrdí.
Rezolucí Unie s Běloruskem neskončila
Rezoluce vyzývající k opakování voleb je jen jednou z aktivit EU namířených proti běloruskému prezidentovi. Podle předsedy zahraničního výboru Elmara Broka a předsedy výboru pro vztahy s Běloruskem Bogdana Klicha "je pryč čas slov" a je třeba dát Bělorusům najevo, že nejsou sami.
V pondělí mají například ministři zahraničí jednotlivých zemí Unie přijmout zákaz vydávání víz pro přední představitele Lukašenkova režimu. Seznam "nežádoucích" původně obsahoval stovky lidí, podílejících se na represích, nyní se mluví o třiceti představitelích, včetně Lukašenka. Další má přijít na řadu zmrazování kont a omezení fungování běloruských firem v zemích EU.
Putin si drží Lukašenka plynem
Součástí usnesení je i kritika ruského přístupu k Lukašenkovi. Podle ní je parlament konsternován kladnou reakcí ruské Státní dumy a ruského prezidenta Putina na průběh a výsledek prezidentských voleb v Bělorusku. "Účinnost politiky EU vůči Bělorusku je ohrožována nezodpovědným postojem moskevských orgánů, které poskytují rozhodující podporu poslední diktatuře v Evropě," píše se v dokumentu.
Podle týdeníku The Economist je přitom Putin jediný, kdo může Lukašenka reálně sesadit. Velká obliba ruské televize v Bělorusku a závislost na dodávkách zemního plynu dává Putinovi moc nad Lukašenkovou popularitou.
Milinkevičovo turné je zřejmou snahou pokračovat v kampani proti Lukašenkovi a "džínovou" revolucí navázat na loňskou oranžovou revoluci na Ukrajině. Obě země ale více rozděluje než spojuje: běloruská opozice je oproti ukrajinské relativně chudá a podstatné také je, že Lukašenko by volby zřejmě vyhrál, i pokud by je nefalšoval. Přes represe a potlačování svobod si totiž stále uchovává vysokou popularitu, především na venkově.
Důvodem pro to je především tzv. "běloruský zázrak". Zatímco ostatní postsovětské republiky jsou stále chudší, než za předchozího režimu, Bělorusko bohatne. Nezaměstnanost je relativně nízká a průměrný plat činí 218 dolarů.
